Městečko Luže se nachází v západní části Svitavské pahorkatiny, asi 17 km východně od Chrudimi. Celý areál je chráněn jako kulturní památka, roku 2018 byl pak komplex prohlášen za národní kulturní památku. Chrám byl vystavěn na čedičovém návrší „Chlumku“ v letech 1690–1695 a stal se jedním z nejvýznamnějších poutních míst východních Čech.
Dějiny poutního místa jsou úzce spjaty s hraběnkou Marií Maxmilianou Evou Terezií Hyzerlovou z Chodů a Košumberka, rozenou Žďárskou ze Žďáru. Ve svých 15 letech byla provdána za majitele košumberského hradu a panství hraběte Jindřicha Slavatu z Chlumu. Pokud je vám toto jméno povědomé, pak možná v souvislosti s osobností Viléma Slavaty, příslušníka stejného šlechtického rodu, osobnosti, která byla jednou ze tří, které byly roku 1618 vyhozeny z oken Pražského hradu při tzv. defenestraci, jež stála na počátku hrůz třicetileté války.
Hraběnka Marie Maxmiliána se natrvalo usadila v sousedství městečka Luže, na hradě Košumberk, v jehož kapli umístila kopii známého obrazu Panny Marie Pomocné, tzv. Pasovské, který získala od svého umírajícího bratra. O milostný obraz jevilo zájem stále větší množství poutníků, proto nechala postavit poutní kapli. Ta však byla později zbořena a hraběnka se pustila do výstavby velkolepého poutního místa.
Stavbu kostela podle návrhu Bernarda Minelliho vedl slavný italský architekt G. B. Alliprandi a P. I. Bayer. Hotová byla roku 1696, hraběnka se však dokončení stavby již nedočkala. Kostel stojí na pravidelném obdélníkovém půdorysu a je obklopen obdélníkovým čtyřkřídlým ambitem. Ambit je doplněn čtyřmi rohovými a čtyřmi postranními výklenkovými kaplemi, dvě monumentální schodiště přivádí návštěvníky doprostřed jeho severozápadního a jihovýchodního křídla. Třetí schodiště spojuje ambit s bývalou rezidencí.
Hodnotný je rovněž interiér chrámu. Oltářní obrazy vynikající kvality pocházejí z tvorby malíře J. J. Heinsche. Oltářní obraz je kopií milostného obrazu Panny Marie Pasovské ve stříbrném rámu z roku 1694. Originál vytvořil slavný malíř Lucas Cranach starší.
Kult Panny Marie se v době baroka stal jedním z nejoblíbenějších v zemi, také hraběcí rodina se cítila s Pannou Marií spjatá a považovala ji za svoji nebeskou ochranitelku. Hraběnka Marie Maxmiliána z Chodů zemřela roku 1690, dokončení stavby se tedy nedožila. Zakladatelka kostela je pohřbena v hrobce, náhrobek se nachází v kapli svaté Barbory.
Zatímco jezuitská rezidence utrpěla odbouráním druhého patra roku 1823 a požárem roku 1949, zůstal mariánský kostel dodnes dominantou kraje a cílem mnoha poutníků. Chrám je dnes přístupný v době konání bohoslužeb, či po předchozí domluvě na římskokatolické farnosti v Luži. Přijeďte se podívat na krásné poutní místo, které patří k předním barokním stavbám svého druhu u nás.
