Rozhovor vedl: Karel Harazím
Jak svoji práci vidí čtyřicetiletá učitelka Petra, která se práci v mateřské škole věnuje přes 15 let. Jak důležitá je spolupráce s kolegyněmi, s rodiči? Jak zvládat tuto práci a nevyhořet? Jak pečovat o děti a rozvíjet je? Na tyto a další otázky se pokusíme odpovědět v následujícím rozhovoru.
K: Ahoj Petro, vím, že pracuješ v mateřské škole. Jak bys nám svoji práci představila?
P: Práce v mateřské škole je velice různorodá. Je často hodně náročná. To třeba, když nově příchozí děti pláčou. A rozpláče se třeba pět dětí najednou. Nebo když vám během chvilky rozhází a smíchají několik stavebnic. Ale každý úsměv, radost a posun ve vývoji dítěte jsou tou nejkrásnější odměnou v této práci. Preprimární neboli předškolní vzdělávání je na začátku systému školství. Paní učitelky v mateřské škole tedy pokládají dětem úplné základy výchovy a vzdělání. A cílem je nejen připravit děti na vstup do základní školy, ale probudit v nich chuť poznávat, učit se nové, tvořit kamarádské vtahy a postupně tak vrůstat úspěšně do společnosti.
K: Snažíš se ve své práci posouvat dál, vzděláváš se. Jaké poslední kurzy jsi navštívila?
P: Posledním kurzem byla konference Z hloubi pořádaná pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Účastnila jsem se seminářů a přednášek z oblasti psychologie a arteterapie. Zúčastňuji se i online seminářů. Zajímavé byly přednášky o tom, jak poznat dítě, které má psychické či jiné obtíže a jak mu pomoci. Vyhledávám ale i hudební, výtvarné a další semináře. Baví mne mnoho různých oblastí, vzdělávám se moc ráda.
K: Co je podle Tebe nejdůležitější v práci učitelky mateřské školy?
P: Mít ráda děti. Může to znít jako klišé, ale je to opravdový základ. A mít ráda také hlavně sebe. Pokud nebudu mít ráda sama sebe, nebudu moci v sobě nalézt ani lásku a sílu k výchově a vzdělávání svěřených dětí.
K: A jak vypadají Tvé přípravy pro práci s dětmi? Je to časově náročné?
P: Myslím, že každá paní učitelka Ti potvrdí, že práce v mateřské škole nekončí zavřením dveří, když odpoledne odchází domů. Přemýšlím často i ve zbytku dne o tom, co se povedlo, co už tolik ne a co je potřeba zlepšit. Také téma a jeho činnosti a pomůcky je třeba připravit. Zároveň se starat i o nástěnky, informovat rodiče o dalších akcích, aktualitách. Ale zároveň je třeba dbát i na vlastní duševní zdraví.
K: A jak taková péče o duševní zdraví může vypadat?
P: Možná se Ti vybaví dovolená a wellness pobyty. Ale opravdový základ je v každodenní péči o sebe a svoje, nejen duševní, ale i fyzické zdraví. Ne nadarmo se říká: Ve zdravém těle zdravý duch. Také relaxace, meditace, čas jen pro sebe velmi pomáhá. V práci se totiž neustále rozdáváš pro děti. Pak by měla čekat péče i Tebe. Ale i čtení, malování, to vše je pro mne velká relaxace a kvalitní „strava“ pro moji duši.
K: Čemu dalšímu se chceš věnovat při práci s dětmi?
P: Ráda bych se věnovala logopedické péči a prevenci logopedických vad u dětí. Tato oblast je velice důležitá. Narušená komunikace a logopedické vady jsou u dětí velice časté.
K: A co spolupráce s kolegyněmi a rodiči dětí? Je to náročné?
P: Myslím, že náročné to někdy je. Ale vždy je důležité si uvědomit, co je naším společným cílem. Naším cílem jsou přeci šťastné a spokojené děti.
K: A co syndrom vyhoření? V pomáhajících profesích bývá častý.
P: Tomu je důležité předcházet. Právě třeba tím dalším vzděláváním nebo sportem. Aby se mateřská škola nestala mimo domov jediným místem, kam paní učitelka chodí.
K: Jaké hračky bys doporučila pro rozvoj dětí?
P: Určitě dřevěné hračky. I s úplně obyčejnými dřevěnými kostkami si děti dokážou hrát moc hezky. Staví je na sebe, různě je překládají a nakládají do aut, staví ohrádky, domy, silnice. Úplně přirozeně získávají dovednosti z mnoha oblastí. A k tomu často budují sociální vazby s kamarády. Učí se spolupracovat při stavbě, musí se domluvit.
K: Děkuji Ti moc za rozhovor a přeji Ti, ať Tě práce ve školce stále naplňuje.
P: Děkuji moc a přeji zároveň všem čtenářům, aby ve svém životě hledali smysluplnou práci, která je bude také bavit a přinášet jim štěstí.
