Pohádkový zámek Buchlovice i hrdý hrad Buchlov
Překrásné městečko na Slovácku příjemně naladí hned po vystoupení z autobusu či z jiného dopravního prostředku. Neméně úchvatné je rovněž okolí.
Již pár kroků od náměstí se nachází překrásný romantický zámek, postavený v italském stylu. Ojedinělý svou architekturou nejen na Moravě, ale v celé střední Evropě. Zámek Buchlovice vznikl na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století díky lásce Jana Dětřicha Petřvaldského ke své manželce Anežce Eleonoře z Colonna Felsu. Tato Italka, která však celý svůj život prožila na hradě v Tyrolích, se na hradě obdobného typu (Buchlově) necítila příjemně. Hlavním tvůrcem zámku je architekt Domenico Martinelli, který se podepsal na mnoha moravských stavbách. Zámek se dělí na takzvaný Horní zámek (původně hospodářská budova a konírny – později dům s byty pro služebnictvo), který je od Dolního zámku oddělen terasou. Dolní od Horního pro změnu odděluje umně kovaná brána.
Zajímavá historie
Po vymření rodu Petřvaldských zámek převzal rod Berchtoldů, který jej našel v celkem zuboženém stavu a rozhodli se jej i okolí zvelebit a postarat se o místní zchudlé obyvatele. V oblasti vystavěli několik vojenských nemocnic, pozvedli zemědělství, vybudovali školy pro chudé. Nakonec zde v roce osmnáct set pět zřídili nemocnici a sami se přestěhovali do loveckého zámečku v nedalekém Leopoldově – Smrďavci (dnešní lázně).
Nemocnice to byla vskutku pokroková, členila se na oddělení, vedly zde pečlivě chorobopisy, dbali na hygienu. Leopold I. byl velkým propagátorem očkování dětí proti neštovicím, také podporoval hygienu a poskytování první pomoci typem z úst do úst. Bohužel právě to se mu stalo osudným. Při resuscitaci nemocného tyfem, se sám nakazil a velmi záhy na tuto nemoc zemřel, v roce osmnáct set devět, na zámečku v Leopoldově. Dalším významným Berchtoldem byl Zikmund II. Syn Leopolda II., zpočátku úředník, který se vypracoval až na diplomata a ruského velvyslance. V září devatenáct set osm na zámku v Buchlovicích uspořádal schůzku, jež posléze rozsáhle změnila dějiny celé Evropy. Jednalo se tu o řešení situace na Balkáně, z něhož vyústila první světová válka.
Prohlídka Dolního zámku
Prohlídka se týká pouze Dolního zámku, kde se můžete blíže seznámit s historií zámku a životem majitelů. Zámek je protkán velice zajímavou historií, není se čemu divit, vždyť jeho majitelé byli významnými osobnostmi. V interiérech vybavených nábytkem z několika ér (baroko, rokoko, empír a klasicismus) nahlédnete do bývalé knihovny, která nakonec ustoupila potřebám majitelů, z oken jídelny nakouknete do krásné zahrady. Pohled odtud je jakoby z prvního patra, byť jste do pater nestoupali, a to proto, že zámek je stavěn do svahu. Pokocháte se překrásným sálem s freskami živlů a mytologie a pak se nadýcháte trochou atmosféry z jídelny, pracovny a pánského salónku, kde dosud živě pulsuje minulost.
Zahrada plná pávů
Do zahrady scházíte po masivních schodech lemovaných sloupy. Park plynule přechází z francouzského stylu do anglického. Naleznete v něm mnoho velmi starých a vzácných dřevin a krom jiného i třicet šest pávů a čtyři albíny. Pávy se zde vyskytují pravděpodobně proto, že původní majitelé měli v erbu páva. Od června je zde otevřen i pavilón s výstavou fuchsií.
Cestou po žluté
Když už jste v Buchlovicích, byla by škoda návštěvou zámku výlet skončit, když se vydáte po žluté turistické značce dojdete až na Buchlov, který se hrdě tyčí nad Buchlovicemi na jednom ze tří symbolických kopců pro tuto oblast. Buchlov je nádherný středověký hrad z počátku třináctého století, jež měl původně roli obrannou a byl strategickým bodem na východní hranici českého království. Původně býval královským majetkem s oblibou dáván do zástavy bohatým moravským rodům. Jeho majitelé se tedy celkem často střídali. Prvním byl údajně Protiva z Buchlova, jež jej nechal vystavět, dále jej vlastnili pánové z Cimburka, Arkleb Trnavský z Boskovic, slavný rod Žerotínů, až jej v roce šestnáct set čtyřicet čtyři převzali Petřvaldští a po nich rod Berchtoldů. Hrad byl postaven v románsko-gotickém období, ale během staletí se rozrůstal a prošel i několika stavebními úpravami až nakonec získal renesanční vzhled.
Buchlov
Prohlídka hradem začíná v tanečním sále, ještě, než však do něj vstoupíte, dobře si všimněte lípy rostoucí pod terasou u sálu. Je to památná lípa Neviny, ke které se váže jedna z buchlovských pověstí (před čtyřmi sty lety byla zasazena kořeny vzhůru na důkaz neviny zbrojnoše odsouzeného k trestu smrti pro pytláctví). Poté prohlídka pokračuje branou se znakem vladyků do nejstarší části hradu na horní nádvoří, kde se nacházely hospodářské budovy. Až se půjdete podívat do kuchyně, krom dobového nádobí si nezapomeňte všimnout i pozdně románského oblouku z původní brány. Dále prohlídka pokračuje přes přípravnu jídla, pak můžete nahlédnout do studny hluboké šedesát metrů a poté po schodech sestoupíte do zbrojnice. Ta je vybavena zbraněmi od středověku po 19. století. Kromě evropských zbraní této éry, zbrojnice ukazuje i soubor zbraní z Asie, střední a východní Ameriky a z Balkánu, které přivezl ze svých cest dr. Bedřich Berchtold. Z nádvoří se po schodišti dostanete do prvního patra, kde na vás čeká knihovna s rozsáhlým fondem ze všech vědních oborů i zábavné literatury (dokonce má i knihy o démonech a magii). Dalším bodem prohlídky je bývalá kaple, dále pak soudní místnost a následují další dvě místnosti s obrazy a plastikami z tehdejší doby. Největší a stavebně nejcennější místnost vás však teprve čeká, je jí Rytířský sál, který sloužil k reprezentačním účelům. Prohlídkou pokojů pánů z Petřvaldu končí prohlídka prvního patra. Druhé patro začíná výstavou protihabsburského povstání z let osmnáct set čtyřicet devět. Další část druhého podlaží se věnuje rozsáhlým sbírkám nevlastních bratrů Berchtoldových. Poslední místnost rozsáhlé prohlídky vás zavede do Egypta, kde máte možnost shlédnout mumii přivezenou z Alexandrie starou víc než dva tisíce tří sta let. Nástěnné malby navozují pocit skutečné egyptské hrobky.
Zajímavosti
Hrabě doktor Bedřich Berchtold byl výjimečným nejen proto, že byl vzdělaným šlechticem, ale i pro svůj přínos lidstvu, a také proto, že byl spoluzakladatelem dnešního Národního muzea v Praze. První zmínky o hradním muzeu zpřístupněné veřejnosti byly již z roku osmnáct set třicet šest. K černému psovi Cerberusovi, který vás v kraji provází dá se říct na každém kroku, se váže romantická pověst: Měl prý po dva roky doručovat milostné dopisy mezi Janem Dětřichem z Petřvaldu a jeho budoucí druhou ženou Annou Kosticovou, která žila až v Chotovinách u Tábora. Výlet sem je nádherný, romantický, inspirující a nadchne i malé cestovatele, takže se jistě na Buchlov i do Buchlovic ještě rádi vrátíte na výlet, či rovnou na dovolenou.
