text: Jana Hejlíková
Pokojové rostliny už dávno nejsou jen dekorací. Kromě estetické funkce dokážou zlepšovat kvalitu vzduchu v našich domovech. Některé druhy totiž fungují jako přirozené filtry – pohlcují toxiny, těkavé organické látky, prach i zápachy, zvlhčují vzduch a navíc zvyšují hladinu kyslíku. To vše naprosto nenápadně, tiše a bez spotřeby elektřiny. Jsou tak ideálním pomocníkem nejen pro domácnosti, ale i kanceláře nebo veřejné prostory. V moderním interiéru jsme obklopeni množstvím materiálů – dřevotřískou, plastem, textilem, lepidly a čisticími prostředky. Mnohé z nich uvolňují do ovzduší látky jako formaldehyd, benzen, toluen nebo trichloretylen. Ty mohou dlouhodobě negativně ovlivňovat zdraví, způsobovat bolesti hlavy, alergie nebo zhoršovat kvalitu spánku. A právě tady přicházejí ke slovu rostliny. Jejich listy a kořenový systém umí absorbovat škodlivé látky, které se pak rozkládají v půdě díky mikroorganismům. Rostliny navíc přirozeně zvyšují vlhkost v místnosti, což je vítané hlavně během topné sezóny.
Nejúčinnější čističky vzduchu
Mezi nejúčinnější čističky vzduchu v květináči patří následující druhy:
- Tchynin jazyk (Sansevieria) – téměř nezničitelná rostlina, která čistí vzduch i v noci, protože na rozdíl od většiny jiných rostlin produkuje kyslík i za tmy. Pohlcuje benzen, formaldehyd a oxidy dusíku. Nejlépe se jí daří v ložnici nebo koupelně, zvládne i méně světla.
- Lopatkovec (Spathiphyllum) – oblíbená pokojovka s bílými květy, která filtruje formaldehyd, amoniak a benzen. Má ráda vlhčí vzduch a polostín, ideálně se hodí do obývacího pokoje nebo ložnice, ale zvládne i koupelnu s oknem.
- Zelenec (Chlorophytum comosum) – nenáročná a rychle rostoucí rostlina vhodná i pro začátečníky. Odstraňuje CO₂, formaldehyd a výpary z čisticích prostředků. Hodí se do kuchyně, předsíně nebo dětského pokoje.
- Aloe vera – známá hlavně pro své léčivé účinky, ale také velmi efektivní při filtrování benzenu a formaldehydu. Má ráda slunce a sucho, proto ji umístěte na parapet v kuchyni, ložnici nebo koupelně s dostatkem světla.
- Fíkus benjamina – elegantní zelená dominanta, která čistí vzduch od více druhů škodlivin. Je ale citlivější na změny a průvan. Nejlépe se mu daří v obýváku na světlém, chráněném místě bez přímého slunce.
- Dracéna (Dracaena marginata nebo fragrans) – stylová rostlina s výrazným tvarem listů, která odstraňuje formaldehyd, xylén a trichloretylen. Umístěte ji do pracovny, chodby nebo ložnice – má ráda světlo, ale nesnáší přímé slunce.
- Areka (Areca palm) – exotická palma s jemnými listy, která působí vzdušně a zároveň zvlhčuje prostředí. Má ráda světlo a vyšší vzdušnou vlhkost, ideální je pro obývací pokoj nebo zimní zahradu.
- Aglaonema – dekorativní rostlina, která zvládne i tmavší kouty a filtruje benzen i formaldehyd. Vhodná je do haly, chodby nebo ložnice – skvěle se hodí tam, kde není příliš světla.
- Potos (Epipremnum aureum) – popínavá rostlina, nenáročná na světlo i zálivku, která čistí vzduch od formaldehydu a oxidu uhelnatého. Umístěte ji na poličku, do závěsného květináče nebo na skříň skvěle se hodí do obýváku, pracovny i ložnice.
- Břečťan (Hedera helix) – velmi odolná rostlina, která si poradí s benzenem, formaldehydem i výpary z cigaret. Daří se jí v chladnějších místnostech, ideálně v ložnici, kuchyni nebo na schodišti. Pozor, ale – je mírně jedovatý, nevhodný pro domácnosti s malými dětmi nebo domácími mazlíčky.
Aby rostliny plnily svou funkci co nejlépe, je potřeba věnovat jim základní péči. Klíčová je zálivka – přelévání je častou chybou. Většina těchto rostlin preferuje zálivku až po mírném proschnutí substrátu. Zalévejte vždy vlažnou odstátou vodou, ideálně dešťovou nebo převařenou. V zimě snižte frekvenci zálivky, rostliny totiž rostou pomaleji. Zhruba platí, že rostliny jako aloe vera, sansevieria nebo potos zaléváme jednou za 10–14 dnů. Dracéna, fíkus, lopatkovec nebo zelenec ocení zálivku přibližně jednou týdně. U areky či aglaonemy sledujte vlhkost substrátu – nesmí být přemokřený, ale ani vyschlý.
Světlo je další důležitý faktor. Většina rostlin čistí vzduch nejlépe na světlém, ale nepřímém. Přímé slunce může spálit listy, zvláště u lopatkovce, aglaonemy nebo dracény. Naopak aloe nebo sansevieria zvládnou i přímé paprsky. Zelenec, potos nebo aglaonema jsou ideální volbou do méně osvětlených prostor.
Pro zvýšení účinnosti je vhodné otírat listy vlhkým hadříkem – prach totiž snižuje schopnost rostlin absorbovat škodliviny. Pokud je vzduch v bytě suchý, můžete rostliny i rosit nebo umístit květináč na misku s keramzitem a vodou. Rostliny si také pomáhají navzájem – pokud je seskupíte blízko sebe, vytvoří si vlastní mikroklima.
A kolik rostlin je vlastně potřeba? NASA ve své slavné studii doporučuje zhruba jednu rostlinu na každých 9–10 metrů čtverečních. Pro běžný byt tedy postačí 5–6 středně velkých rostlin rozmístěných po jednotlivých místnostech. Ale i jediná rostlina dokáže změnit atmosféru v místnosti – ať už fyzicky, nebo pocitově.
Na závěr je dobré si připomenout, že pokojové rostliny nejsou jen dekorace. Můžou být vašimi tichými spojenci – vylepšují vzduch, náladu, prostor i celkové zdraví. Stačí si vybrat ty správné podle světelných podmínek, prostoru a vaší ochoty o ně pečovat. Ať už sáhnete po robustní sansevierii, jemné arece nebo svěží zelené dracéně, získáte nejen krásu, ale i přirozený vzduchový filtr – bez šumu, bez plastu a bez zbytečných výdajů.
