text: Aleš Meduna
Naši předkové dodržovali tradice a zvyky v průběhu celého roku a ani měsíc říjen nebyl výjimkou. Slovo říjen je odvozeno od slova říje. Většina světových jazyků však navazuje na latinský původ octo – znamená osm, neboť říjen byl označován jako osmý měsíc v roce. Původní juliánský kalendář měl totiž jen deset měsíců. Díky reformě papeže Řehoře XIII., který zavedl na konci 16. století gregoriánský kalendář, měl rok měsíců dvanáct. Reforma se ujala poměrně rychle ve většině evropských zemí, s výjimkou těch, kde převládají věřící pravoslavné církve.
Pro naše předky v měsíci říjnu vrcholila doba sklizně. Stejně jako v září pokračovala tradice hodů a posvícení. Chystali si zásoby na zimu, sušili ovoce, vařili povidla, uschovávali brambory do sklepa, připravovali dřevo, aby měli v zimě čím topit. Dokončoval se sběr některých plodin, jako jsou brambory a řepa, ve vinařských oblastech hrozny a v chmelařských chmel. Hojně se nakládalo zelí, které potřebovalo svůj čas na kysnutí. Zelí hrálo důležitou roli, neboť je zdrojem vysokého množství vitaminu C, kterého byl v zimě ve stravě našich předků jinak nedostatek.
Dokončení sklizní provázely různé obřady. Poslední část úrody se rituálně ozdobená uchovávala až do jara, aby její síla přešla do setby na příští rok. Na podzim se tradičně jedlo více masa, zejména drůbeže a zvěřiny. Keltská tradice přiřazuje každému měsíci určité stromy. Pro říjen je typická líska, jejíž oříšky dozrávají. Další je jeřabina, je velkým ochráncem a její plody posilují a uklidňují.
Vrcholem října bylo svatohavelské posvícení. Havelské posvícení je také známo jako císařské. To proto, že se císaři Josefu II. přestalo líbit, že v každém místě se slaví posvícení v jiný čas a trvá i několik dní, což narušovalo obvyklé podzimní práce. Josef II. tedy roku 1786 vydal dekret s nařízením, aby se hody slavily ve všech obcích jednotně třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla a mohly trvat jen dva dny.
K říjnu se též váže řada pranostik, připomeňme si některé z nich: Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený. Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima. Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá. Havel větrem foukává, Voršila teplem nedává. Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
