text: Petra Svobodová
Severská mytologie je souhrn pověstí, legend a představ o hrdinech, bozích, vzniku, účelu a konci světa pocházející od germánských kmenů obývajících Skandinávský poloostrov a jeho okolí. Jedná se např. o Nory, Švédy nebo Dány, které spojuje společná vikinská minulost.
Strom života
Jasan Yggdrasil představuje v severské mytologii strom života a zároveň tvoří osu světa. V raných představách bylo universum tvořeno devíti světy poskládanými jeden na druhém na stromě života.
Múspellheim – oheň a horko x Niflheim – led a chlad
Ásgard – nebe a hrdinská smrt x Helheim – podsvětí a obyčejná smrt
Vanaheim – Tvoření x Jötunheim – Ničení
Álfheim – Světlo x Svartálfheim – Temnota
Příběh o vzniku světa
Na počátku všeho byla prázdná nicota zvaná Ginnugagap. Na jihu od ní ležela ohnivá země Muspelheim, kterou střežil démon Surt, a naopak na severu byl chladný a mrazivý Nilfheimt. Z jihu naopak k propasti vanul hřejivý vánek z Muspelhaimu.
První známky života vznikly právě v místech, kde teplý vzduch z jihu začal ohřívat ledové severní rampouchy. Z tajícího ledu vznikl první člověk – obr Ymi, předchůdce všech dalších ledových obrů. Ymi se tak potil, že mu pod levou paží vyrostl muž a pod pravou žena, a jedna jeho noha zplodila s druhou syna. Další stvoření, a to skřítci se naopak vylíhli jako červy v obrově těle. Ymi se živil mlékem krávy Audhumly, ta se udržovala při životě pouhým olizováním slaných kamenů, z nichž tak vznikl za pouhé tři dny první božský prapředek Búry. Búry zplodil Bora, a ten pak s manželkou, obryní Bestlou, přivedl na svět tři syny. – Ódina, Viliho a Véa. Tito tři božští bratří zabili obra Ymiho a z jeho těla stvořili svět a to následovně: Z krve udělali moře a jezera, z masa zemi a z kostí skály. Ze zubů, stoliček a zlámaných kostí vznikly balvany a kamení. Z obrovy lebky udělali nebeskou klenbu, která se dotýkala čtyřmi cípy země. Z obrových vlasů stvořili stromy a rostliny. A aby opravdu nic nepřišlo nazmar i z Ymiho rozdrceného mozku vytvořili oblaka.
Posmrtný život
Podle některých představ mrtví věčně chodí po vřesovišti porostlém trnitými rostlinami a musí se přebrodit přes řeku plnou ostrých úlomků ledu. Duše utonulých odcházejí k bohyni Rán, manželce Aegiho boha moře. Zemřelí v bitvě odchází do Valhally, kde se cvičí v boji na konec světa zvaný Ragnarök.
Příběh o konci světa – Ragnarök
Když dva vlci z železného háje zhltnou slunce a měsíc, hvězdy zmizí z nebe. Tehdy se osvobodí vlk Fenri. Z moře se vynoří had Jörmungand. Surt vyrazí v čele šiku synů Múspellu a Loki připluje na lodi spolu s mrazivými obry. Všechny síly zla se sjednotí na Vígrídské planině. Tehdy Heimdall mocně zaduje na svůj roh a započne soumrak bohů. Proti mocnostem zla se postaví všichni bohové a einherjové (padlí bojovníci) v čele s Ódinem.
Z pětisetčtyřiceti bran Valhaly vyrazí osmset einherjů z každé, do litého boje s vlkem. První padne Frey, neboť neozbrojený proti Surtovy nemá šanci. Týr zahyne v boji s nestvůrným psem Garmem. Thór zasadí smrtící úder hadu Jörmungandovi, ale pokryt jeho jedem udělá devět kroků a umírá. Ódin statečně vyráží vsříc vlku Fenrimu a vrhá po něm svou mocnou zbraň, kopí Gungnir, ten však rozevře chřtán od země k nebesům a Ódina pozře. Je pomstěn Vídarem, který Fenrimu přišlápne tlamu a rozpůlí mu ji vejpůl. Poslední souboj svádí Loki s Heimdallem, oba se navzájem zabijí. Bohové, einherjové i lidé umírají pod strašným ohněm, který na ně uvrhne Surt.
ÁSOVÉ
Ústřední rod z Asgardu
Ódin: Nejmocnější a nejrespektovanější z celého severského pantheonu. Patron magie a runových znaků. Vždy si neústupně jde za tím, co chce a následkem tohoto získal velkou moudrost, a i jakýsi přehled o světě. Zprávy z celého světa přijímá od svých dvou krkavců, jmenují se Hugin a Munin.
Frigg: Bohyně osudu, jako jediná z bohů zná osudy všech a může do nich v určité míře zasahovat. Jedna z Odinovích žen.
Jörd: neboli staroseversky „Země“, porodila Odinovi slavného syna Thora.
Thor: Bůh hromu ale i řemesel. Je největším Asgardským válečníkem a zarputilý protivník zlovolných sil.
Heimdall: Strážce Asgardu i celého světa. Nejbystřejší z bohů a ohromně houževnatý. Téměř nepotřebuje spát. V noci vidí úplně stejně dobře jako ve dne, a to na celé míle daleko. Má sluch tak dobrý, že slyší růst trávu.
Sif: Bohyně obilí, úrody a plodnosti, sličná štítonoška a manželka Thora. Na což velmi žárlil bůh lsti a falše Loki. Ten jí jednou v noci ostříhal její vlasy. Druhý den ho ale Thór donutil, aby vlasy nahradil parukou z tepaného zlata. Ty pak měly tu vlastnost, že samy rostly.
VÁNOVÉ
Páni pradávných sil
Frey: Jeden z nejkrásnějších a „nejsvůdnějších“ bohů. Ochránce plodnosti a slunce. Byl hlavním bohem Uppsalského chrámu ve Švédsku.
Freya: Jako její bratr je bohyní plodnosti, a nato i lásky a války, nebo čarodějnictví. S bratrem Freyem a otcem Njördem jsou nejdůležitějšími Vány a ona je jejich velekněžkou.
Njörd a Nerthus: Njörd je patronem rybářů a mořeplavců. Je právě tím příkladem bytosti, která se dostala do Ásgardu, aniž by byla Ásem. Se svou sestrou Nerthus zplodil bohyni Freyu a boha Freye.
OBŘI
Loki: Bůh lsti a falše, kterým se stal uzavřením pokrevního bratrství s Odinem. Je nesmírně chytrý, což trochu způsobuje, že čas od času mění stranu.
Skadi: Dcera obra Tjaziho, po jehož vraždě dostala od Ásů za manžela patrona rybářů a mořeplavců Njörda. Je bohyní lovu a zimy.
Ivaldiho synové Brokk a Eitri: Jsou to nejzručnější příslušníci rodu trpaslíků. Po dohodách i sázkách vytvořili bohům nejmocnější nástroje, jakými jsou Ódinovo kopí Gungnir a prsten Draupnir, Thorovo kladivo Mjollnir a Freyova loď Skídbladni.
