text: Jana Hejlíková
Šípky jsou plodem krásně kvetoucí růže šípkové, která roste hojně jak v našich zahrádkách, tak i v přírodě. Najdete ji na okrajích lesů a mezí a dozrávají právě teď na podzim. Byly využívané už od pradávna. Dokonce je našli i ve vykopávkách na sídlišti z období neolitu. Šípek je známý především velmi vysokým obsahem vitamínu C, předčí i známé vitamínové bomby jako je kiwi nebo citron. 100 g šípku obsahuje přibližně 550 mg vitamínu C, zatímco kiwi nebo citron obsahují jen 60 mg až 80 mg vitamínu C. Šípku se tak vyrovná rakytník, který má obsah mezi 200 mg až 600 mg vitamínu C na 100 g plodů. Proto je šípek používán především jako prostředek pro posílení naší imunity, ať už při nachlazení, kašli nebo jako prevence. V minulosti se také používal proti známým kurdějím. Šípek obsahuje také velké množství dalších vitamínů jako jsou vitamíny A, B, E nebo K. Najdeme v něm také velké množství minerálních látek jako hořčík, vápník, sodík, zinek a železo. Kromě vitamínů a minerálů obsahuje také flavonoidy, třísloviny, pryskyřici, glukózu, organické kyseliny a pektin.
Sušení šípku na čaj je takové základní a nejznámější zpracování. Šípek na čaj by měl být krásně zralý, červený a tvrdý a sbírá se v období září a října, dokud nepřejde mrazem. Jakmile šípky přejdou mrazem, tak změknou a na sušení už nejsou vhodné. Je mnoho způsobů, jak šípek sušit, třeba je rozložit na plech nebo na pečící papír do tenké vrstvy a při pokojové teplotě se bude šípek sušit přibližně jeden měsíc. Pokud chceme šípek usušit rychleji, můžeme sušit v sušičce na ovoce nebo v troubě. Určitě ale hlídáme, aby teplota při sušení nepřekročila 60 °C, šípky by pak zčernaly a ztratily by velmi mnoho vitamínů. Šípky jsou usušené, pokud křupou a jednoduše je rozlouskneme. Šípky skladujeme v celku a drtíme je až před použitím na čaj. Skladujeme ho maximálně jeden rok, protože se vitamín C postupně při sušení a skladování vytrácí.
Příprava šípkového čaje se trochu liší od jiných bylinkových čajů, které pouze zalijeme vroucí vodou, necháme pár minut odstát a můžeme pít. Jedním z důvodů, proč se liší příprava šípkového čaje od jiných čajů, je právě zanechání vitamínu C. Šípkový čaj se připravuje především ze sušených šípků, je to proto, že se sušením naruší buněčná struktura, a tudíž se vitamíny a další látky ze šípku lépe vymacerují a vylouhují. Pokud máme dobře nasušený šípek, tak jej před použitím na čaj lehce narušíme a podrtíme a zalijeme studenou vodou. Takto necháme odstát několik hodin, ideálně přes noc. Jestliže chceme maceraci urychlit, můžeme macerát zahřát do 40 °C. Po několika hodinách máme krásně vylouhované šípky. Macerát se nám zabarvil do oranžovočervena a v tento moment můžeme macerát lehce zahřát. Teplota, na kterou zahřejete macerát je samozřejmě na vás, podle toho, jak teplý čaj chcete pít. Já osobně zahřívám do 40 °C, abych ztratila co nejméně vitamínů. Zahřátý macerát poté přefiltrujeme přes plátýnko, protože šípek obsahuje uvnitř chlupatá semena a tyto chloupky jsou velmi dráždivé. Přefiltrovaný macerát a tím tedy vzniklý čaj, můžeme osladit například lžičkou medu podle chuti.
Zbylou šípkovou drť určitě nemusíte vyhazovat. Šípek se louhuje na druhý a třetí nálev s tím, že druhý nálev bývá nejchutnější a nejsilnější. Nálev první a třetí, které bývají trošku slabší, potom můžeme namíchat s jiným bylinným čajem, abychom podpořili jeho účinky. Například kombinace šípkového a lipového čaje, je skvělý proti nachlazení. Na podporu imunity můžeme zkombinovat k šípkovému čaji čaj z echinacey.
Čaj také můžeme připravit z čerstvých šípků, které jen nařízneme, nebo rovnou vydlabeme chlupatá semínka, abychom nemuseli cedit přes plátno. Takto připravené čerstvé šípky dáme do vody a povaříme 10–20 minut. Výluh, nebo čaj z čerstvých šípků není až tak lahodný a silný, dá se tedy dochutit další bylinkou nebo medem.
Čerstvé šípky, které vydlabeme a očistíme od chloupků, můžeme naložit do sklenice s medem. Pokud šípky projdou mrazem, nedají se již sušit, protože změknou, ale mají mnoho dalších možností využití. To nejlepší využití je konzumace šípku přímo z keře. Tím, že šípky změknou, po jejich utržení vznikne v šípku dírka, kterou se dá krásně vytlačit dužina šípku. Je to takové lahodné, šípkové pyré, které je plné vitamínů.
Další využití šípku, ať už jsou měkké, nebo tvrdé, je například příprava zavařenin, slavné šípkové omáčky nebo výroba sirupů, šípkového vína i likéru. Ukázali jsme si jaké bohatství se v šípku skrývá, tak hurá na procházku a nasbírejte si tento náš poklad. Určitě ho najdete někde ve vaší blízkosti.
