Tři sta kilometrů na východně od prahy leží Baťovo město – obchodní a průmyslové centrum jihovýchodní Moravy.
Dodnes není úplně známo, jak dostalo město název. Jedna pověst praví o odvození jména města od zlých událostí, které kdysi Zlín postihly. Jiná, že jméno vzniklo podle jílovité půdy – slínu, kterou tu najdete. Jiné dokonce vyprávěly, že za starých časů byl Zlín nazýván Zlaté jablko. Nynější moderní historický a jazykový rozbor vysvětluje původ jména utvořením od mužského jména Zla – s příponou –ín, tedy Zlín.
Počátky města
Nejstarší dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1322. V té době byl Zlín střediskem řemeslnicko-cechovním okolního valašského osídlení. Jedním z prvních majitelů Zlína a přilehlého panství byl roku 1261 Vilém z Hustopečí a po něm Egerberkové. Již v obou listinách z roku 1322 se Zlín označuje jako městečko (opidium), což znamená, že byl v Podřevnicku významným místem. Od Egerberků koupila Zlín v roce 1322 Eliška Rejčka, vdova po dvou českých králích – po Václavu II. a Rudolfu Habsburském. V polovině 14.století získali Zlín a okolí do vlastnictví Šternberkové a též okolní hrady Lukov, Světlov a jiné. Kolem roku 1490 se již Zlín nazývá městem. Baťova politika V roce 1894 si zde Tomáš Baťa spolu se sourozenci Antonínem a Annou a se třemi zaměstnanci otevřeli malou obuvnickou prodejnu. Tomáš Baťa načerpal důležité podněty a zkušenosti za svého pobytu v USA, kde spolu se svými třemi spolupracovníky v prvních měsících roku 1905 pracoval v tamních továrnách a na zpáteční cestě ještě v anglických a německých podnicích. Po smrti bratra Antonína r.1908 se stal Tomáš jediným majitelem firmy. V roce 1918 se jmění Tomáše Bati odhadovalo na 10 miliónů. V roce 1923 se stal Tomáš Baťa zlínským starostou. V letech 1918–1921 začaly vyrůstat naproti továrně kolonie domků pro dělníky a úředníky. Později vznikly pro Zlín tak typické, Baťovy domky“ na Zálešné, Podvesné, Nad Ovčírnou, Dílech…
Batův mrakodrap
K Baťovým závodů patřily i koželužny, strojírna, elektrárna nebo provoz na zpracovávání dřeva, později se stavily vedle koželužen i gumárny, chemické provozy či textilní výroba. Hlavním produktem však zůstala výroba obuvi. – např. v roce 1931 už úctihodných 35.124.000 párů, především díky nízkým cenám. Tomáš Baťa zemřel 12.července 1932 na letišti v Otrokovicích při letecké katastrofě a závod dál vedl jeho bratr Jan Antonín. Největší pýchou Baťových závodů se stal tzv. Baťův mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa ve Zlíně podle projektu architekta Vladimíra Karfíka, v letech 1937-1938, jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa a byla to jedna z prvních výškových staveb v Evropě. Nechyběli zde rychlovýtahy, páternoster, potrubní pošta nebo podlahové zásuvky. Specialitou je výtah pro šéfa firmy, který sloužil jako mobilní kancelář o rozměrech 6 x 6m s klimatizací umyvadlem a přímým telefonem. Budova má číslo 21, říká se jí proto „jednadvacítka“, je 77,5m vysoká a má 13 pater. Z vyhlídkové části můžeme vidět celý Zlín.
Z Bati Gottwald
Již v roce 1945 byly Baťovy závody znárodněny. 23.listopadu 1948 oznámil generální ředitel Baťových závodů Holý, že Zlín změní své jméno na Gottwaldov, nesoucí jméno prvního dělnického prezidenta a má se tak stát symbolem socialismu. Od 1. května 1949 se již v mapách nenacházel Zlín, nýbrž Gottwaldov, a ke stejnému datu bylo zlínským Baťovým závodům odňato jméno a byl stanoven nový název – n. p. Svit. Město název Gottwaldov neslo příštích čtyřicet let. Původní jméno se mu vrátilo až v roce 1989. Zdejší Univerzita nese jméno prozíravého průmyslníka Tomáše Bati.
Turistické cíle
Nejstarší církevní památkou ve Zlíně je kostel sv. Filipa a Jakuba pocházejícího z let 1390–1420, ale dnešní podobu mu dala přestavba dokončená v r.1830. Další historickou památkou je bezesporu Zlínský zámek z 2. poloviny 16. století. Stojí nedaleko tržiště v centrálním parku města. Je to mohutná čtyřkřídlá dvoupatrová budova s malým čtvercovým nádvořím s arkádami a okolním parkem.
V místní části Malenovice stojí za shlédnutí Malenovický hrad, který je sídlem Muzea jihovýchodní Moravy. Součástí tohoto muzea je i ojedinělá expozice Obuvnického muzea, kde se návštěvník může seznámit s historií obouvání a dějinami ševcovského řemesla a obuvnictví. Unikátem města je zachovalá funkcionalistická zástavba z 20. a 30. let 20.století. Typickými znaky staveb jsou neomítnuté červené cihly, železobetonový skelet a rovné střechy a ocelová okna. Další zajímavostí jsou Zlínské filmové ateliéry. Filmové studio bylo založeno v roce 1936 jako reklamní ateliér firmy Baťa. Počátek animované tvorby ve Zlíně je spojen s příchodem Hermíny Týrlové a Karla Zemana ve 40.letech. Týrlové snímek Ferda Mravenec je prvním nereklamním animovaným filmem u nás. Ve Zlíně se každoročně pořádá také Filmový festival pro děti a mládež. Jeho základ tvoří soutěž hraných a animovaných filmů pro děti a mládež.
