Jan Honsa, významný malíř a grafik narozený v roce 1876, prožil dětství v Běstovicích, které hluboce ovlivnily jeho tvorbu. Po studiu na pražské akademii pod Juliem Mařákem se Honsa věnoval především krajinomalbě, inspirován přírodou rodného kraje. Jeho dílo, charakterizované osobitým stylem a prací s dřevorytem, má dodnes regionální i celonárodní význam.
Kartáčnictví bylo po staletí nepostradatelným řemeslem, které dodávalo nástroje pro domácnost i hygienu. Tento článek se ponoří do historie kartáčnictví od starověku, přes jeho rozmach v 16.–18. století až po úpadek ve 20. století, způsobený nástupem masové produkce. Přestože profese téměř vymizela, zůstává důležitou součástí kulturního a řemeslného dědictví.
Keltský skanzen v Nasavrkách oživuje historii Keltů na Železných horách. Představuje jedinečné oppidum, které sloužilo jako centrum obchodu a správy, a nabízí návštěvníkům nahlédnutí do dávného života. Spolek Borii zde pořádá naučné stezky, výstavy a řemeslné dílny, které prohlubují poznání keltské kultury.
Městské střechy se proměňují z pasivních technických prvků v aktivní zelené oázy, které přinášejí řadu ekologických, estetických i sociálních benefitů. Odpovídají na výzvy jako přehřívání měst, nedostatek zeleně a úbytek opylovačů, a stávají se místem setkávání a komunitního života. Článek zkoumá, jak zelené střechy přispívají ke zlepšení kvality života ve městech a mění naše vnímání urbanistického prostoru.
Článek Pavla Trojáka se zamýšlí nad současným trendem návratu výuky do venkovního prostředí. Zdůrazňuje přínosy školních zahrad, které propojují poznání s pohybem a umožňují dětem zažít učení celým tělem. Tento přístup reaguje na potřeby dnešní generace a rozvíjí kritické myšlení skrze přímé pozorování přírody.
Článek se věnuje neobyčejnému zážitku strávení noci na rozhledně, kde se stírá hranice mezi vnějším pozorováním a introspekcí. Popisuje tiché proměny krajiny od soumraku do úsvitu, které přinášejí pocit hluboké svobody a uvědomění si vlastní nepatrnosti v širším kontextu přírody a času.
Článek se věnuje proměně postavení české šlechty po vzniku Československa v roce 1918, zahrnující zrušení šlechtických titulů a rozsáhlou pozemkovou reformu. Popisuje, jak se šlechta vyrovnávala s novými poměry, čelila politické perzekuci a aktivně se zapojovala do obrany státu v krizových obdobích.
Sláva a uznání nechrání před duševními obtížemi. Tento článek zkoumá, jak psychické poruchy ovlivňovaly a ovlivňují životy známých osobností, od historických géniů po současné celebrity. Přináší také stručné vysvětlení nejčastějších duševních poruch, aby pomohl bořit tabu a podpořil otevřenou diskusi o křehkosti lidské mysli.
Zámek Štáblovice představuje významnou historickou památku Moravskoslezského kraje, která prošla mnoha stavebními proměnami a událostmi od středověku po současnost. Článek podrobně popisuje jeho vývoj od renesanční tvrze přes barokní vilu až po poválečné chátrání a následnou rekonstrukci. Dnes je zámek přístupný veřejnosti, nabízí prohlídky a přibližuje život šlechtických rodů spjatých s jeho historií.
Zámek Krásný Dvůr, méně známá, avšak půvabná památka u Žatce, láká milovníky historie, architektury a klidné krajiny. Jeho bohatá historie sahá až do 13. století a je spjata s rody Pětipeských, Kolovratů a zejména Černínů z Chudenic, kteří jej nechali přestavět na barokní sídlo. Dnes je zámek spravován Národním památkovým ústavem a nabízí návštěvníkům jedinečný zážitek v historickém anglickém parku.
