Nejzákeřnější zvon v Čechách
Už vlastně neexistuje, protože byl přetaven, ale vypráví se o něm dodnes. V roce 1351 nechal Karel IV. založit ve Štěpánské ulici na Novém Městě chrám vrcholné gotiky. Sloh trojlodní baziliky sv. Štěpána doplnila časem i pozdní gotika (v 15. století – v podobě vybudované vysoké hranolové věže), v baroku přibyly kaple.
Mstivý zvonař
Německý zvonař Lochmar, který žil na Novém Městě, byl velkým odpůrcem husitů. A tak, když odlil zvon pro kostel sv. Štěpána, přál si, aby vyzváněl některému z husitů k popravě. Husité, kteří se o tom dozvěděli, odsoudili Lochmara k smrti a k popravě mu zazvonili jeho zvonem. Lochmar jej ještě před skonem proklel. Vypráví se, že v roce 1422 se zlomyslně sám od sebe rozezněl při popravě husitského kněze Jana Želivského, a tak se vlastně naplnila Lochmarova kletba.
Tragédie dítěte
Pražané zvon pojmenovali Lochmar a užívali ke zvonění na mraky, na poplach a proti epidemiím. Roku 1542 došlo ale k další tragédii. Při zvonění se na něm rozhoupal malý chlapec, vypadl z okna věže a zabil se. Nešťastnou událost připomínal náhrobek na dnes již dávno zrušeném hřbitově: „Poslyšte vypravování smutného, jak zvon Lochmar Šimona syna mého při zvonění z okna vyhodil a mě smutnou máti do srdce uhodil zármutkem velikým.“
Nový zvon
Konec zlého zvonu přišel v roce 1585, kdy pukl a byl přelit. Dostal nové jméno Štěpán a od té doby už k žádné tragedii nedošlo.
Rebelantské zvony
Rovensko pod Troskami bylo založeno roku 1407 a proslavila ho především starobylá dřevěná zvonice z roku 1630 se třemi zvony obrácenými srdcem vzhůru. Zvonice připomíná povstání sedláků proti robotním povinnostem a náboženskému útisku z roku 1629. Vznikla na místě starší, pravděpodobně ze 16. století, která byla zapálena vojáky za povstání. Zvonice je dole osmiboká, mohutná a rozložitá, věž je čtyřboká. Stavba má nízkou stanovou střechu.
Obráceně kvůli rebelii
Unikátem v Česku (s výjimkou zvonice v Kouřimi) jsou zvony obrácené „rebelantsky“ kovovým srdcem vzhůru, které se rozhoupávají šlapáním, Trojice zvonů je sladěna a vyžaduje zvonění v jistém rytmu, což si vyžadovalo zapojení čtyř zvoníků. Dva zvony byly ulity roku 1630, třetí v roce 1639. Proč byly ve skutečnosti obráceny, se přesně neví. Dle tradice nařídila zvony otočit vrchnost z Hrubé Skály po roce 1639. Chtěla tak zabránit rebeliím poddaných, kteří se hlasem zvonu svolávali proto, aby připomínaly povstání 1629, dle jiné, že to bylo „na husitský“ způsob. Velký zvon ze zvonice prý dokáže splnit přání dívce, která udeří třikrát srdcem o zvon. Zvonění na všechny tři zvony můžete shlédnout každou neděli ve 12.00 hodin. Zvonice je přístupná s průvodcem, a to po celý rok.
Restaurace se zvony
V Jindřišské věži v Praze najdete desátý nejstarší pražský zvon Maria z roku 1518, který je součástí třípodlažní restaurace. Ta je otevřena přímo v místě původní zvonice. Interiér zvýrazňují neporušené původní trámy, kterým se na některých místech musí návštěvníci doslova složitě vyhýbat. Na opravě zvonu, vážícího přes 700 kilogramů, se podílel i zvonař Petr Rudolf Manoušek.
Nejvyšší zvonice
Gotická věž z druhé poloviny 15. století je se svými 65,7 m nejvyšší volně stojící pražskou zvonicí. V interiéru je krom třípodlažní restaurace s původními trámy a stylovými doplňky včetně zvonů i muzeum pražských věží. Z nejvyššího patra se otvírá výhled na panorama Prahy, provázený zvonkohrou.
Vzkaz pro nástupce
Během poslední rekonstrukce uložili horolezci do špičky Jindřišské věže nová poselství budoucím generacím. Při rekonstrukcích takových staveb je to tradicí. Své postřehy o dnešní době do ní poskytli tehdejší prezident Václav Havel, kardinál Miloslav Vlk a bývalý pražský primátor Pavel Bém.
Kouřimská zvonice
Původně pozdně gotická z roku 1525, přestavěná renesančně roku 1570 italským mistrem Filipem se zachovaním bedněného patra. Roku 1670 vyhořela a byla obnovena. Poškozená tvrdou novogotickou úpravou Josefa Mockera po roce 1876. Raritou jsou zvony obrácené srdcem vzhůru, které jsou pouze zde a v Rovensku.
