GPS: Loc: 50°20‘19.82“N, 15°55‘49.579“E
Z hlediska pohledu vojenských stratégů 18. století bylo místo, kde se u Jaroměře vlévá do Labe Úpa a opodál níž po proudu ještě Metuje, strategicky významné. Navíc tudy procházela stará, hojně užívaná, obchodní cesta z Čech do Kladska…
Rakouské mocnářství mělo obavy, že právě ze směru od Kladska mu hrozí nebezpečí od rozpínavého Pruska. Proto padlo rozhodnutí zabezpečit Čechy vybudováním velkých pevností v Hradci Králové v místech vsi Ples vedle Jaroměře a v Trávčicích u Litoměřic.
Stavba s řadou kuriozit
Z uvedených míst věnujme pozornost vsi Plesu, ze které rakouský erár přestěhoval obyvatele do nově zřízené vsi Rasošky a v roce 1780 se pustil do stavby pevnosti. Že to byla ve své době stavba gigantická, náročná na organizaci, pracovní síly, materiál, ale hlavně na peníze, dokládá několik zajímavých údajů. Projekt pevnosti vypracoval francouzský inženýr v rakouských službách, Claudie – Benoit Duhamel de Querlonde. Po rozpracování projektu do jednotlivých výkresů, vážily tyto více jak 400 kg. V podzemí pevnosti bylo vyhloubeno 45 km chodeb, vysokých 175 cm. Stěny i valenou klenbu měly vyzděnou cihlami. Kvůli výšce chodeb byli vojáci pro službu v pevnosti vybíráni jen do tělesné výšky 170 cm. Cihly, kterých se na stavbu pevnosti spotřebovalo 500 miliónů, se vypalovaly ve 12 polních cihelnách zřízených okolo budované pevnosti. Hlínu z hloubených podzemních prostor vynášeli cvičení psi ve dvou koších zavěšených přes hřbet. Při návratu přinášeli cihly.
Pevnost stavělo 11 tisíc vojáků, několik tisíc dělníků a řada odborníků z celé Evropy. Pevný pískovec se lámal v širokém okolí Kuksu, dřevo bylo sváženo z okolí Náchoda a Dvora Králové, vápno se vozilo až z Krkonoš z Černého Dolu. Pevnost byla projektována pro 10 tisíc mužů posádky. Stavěla se 7 roků a stála 10 550 141 zlatých a ¾ krejcaru. Odborníci odhadovali, že při obležení může vzdorovat 5 měsíců. Nikdo ji ale nikdy nenapadl, a to ani v roce 1866, kdy ji pruské vojsko obešlo bez povšimnutí. Jako stavba pro vojsko zbytečná byla v roce 1888 zrušena. V některých obdobích plnil Josefov i funkci věznice. Třeba po bitvě u Lipska v roce 1813 je zde vězněno 7 tisíc francouzských zajatců. V roce 1848 tu jsou drženi političtí vězni z Polska, Uher a Itálie. Za první světové války zde pobývala velká skupina zajatých ruských vojáků. Dnes je celý Josefov památkovou rezervací.
Drahá, ale odolná
Položení základního kamene i předání hotové pevnosti do provozu se zúčastnil císař Josef II. Při předávání pevnosti velícímu generálu v Čechách, podmaršálku Michalu Wallisovi, prý císař poklepal prstem na zdivo jaroměřské brány. To, aby se ujistil, zda nejsou cihly ze zlata. I jemu se pevnost totiž zdála hodně drahá. Zato měla všechny vymoženosti pevnostních staveb své doby. Od předsunutých ravelinů, předbastionů, lunetových výběhů, podkopové soustavy, vycházející daleko před hradby s naslouchacími a výbušnými komorami. Za vnějším bastionovým opevněním a ochrannými příkopy probíhá okružní ulice. Celý další vnitřní prostor je zaplněn vojenskými stavbami sestavenými do bloků, oddělených pravoúhle se křížícími ulicemi. Okružní ulici tvořila jen kasárna. Byla upravena tak, aby se jimi dala celá pevnost ve skrytu obejít. Podlahy půd měly 1,5 m vysokou ochrannou vrstvu pěchované hlíny na tlumení a zachycování nepřátelských střel.
Trojí směr
Pevnost měla tři náměstí. Největší s posádkovým kostelem, vojenským velitelstvím, hlavní strážnicí, dělostřeleckými kasárnami, nemocnicí a radnicí. V dalších ulicích pak stojí ostatní kasárna, zbrojnice, sklady a věznice. Hospodářské budovy a řemeslnické civilní dílny zajišťovaly chod pevnosti. Do pevnosti se vcházelo třemi branami. Byly pojmenovány podle měst, do kterých z nich směřovala cesta – Jaroměřská, Novoměstská a Královéhradecká. Jako překážky rozvíjející se dopravě byly zbořeny v období 1891–1905. Návštěvníci Josefova si jistě obejdou náměstí a zabočí i do postranních ulic. Jejich domy jsou řešeny i postaveny stroze, účelně a jednotně. Dnes slouží jako byty a sklady.
Kilometrová obchůzka podzemními chodbami
Vstup do nich je možný v západní části pevnosti při silnici do Hradce Králové. Jsou přístupné v měsících květnu až září denně mimo pondělí. V dubnu a říjnu jen v sobotu a v neděli. V tomto směru je za pevností i zajímavý vojenský hřbitov. V bývalé radnici na náměstí sídlí Městské muzeum. Jeho expozice je zaměřena na vývoj pevnosti a historii královského věnného města Jaroměře. Ukazatelé vás zavedou i do Prvního soukromého Frostova historického muzea. To má vojenské exponáty převážně z období druhé poloviny 20. st. Jsou to uniformy, zbraně střelivo, mapy a další vojenské potřeby. Jsou tu i věci z války ve Vietnamu a Perském zálivu.
Původně samostatné město Josefov je od roku 1948 součástí Jaroměře a je vedeno jako Jaroměř II. Ovšem i vedlejší Jaroměř má co nabídnout. Je tu expozice Městského muzea ve Wankeově domě a ojedinělé Železniční muzeum. Tam mají mimo jiných exponátů i nejstarší provozuschopnou parní lokomotivu v ČR z roku 1879! Otevřeno je v červenci a srpnu denně mimo pondělí. V dalších měsících od dubna do října jen v sobotu a neděli.
