GPS: Loc: 49°31‘20.314“N, 16°30‘49.201“E
Pověst o rytířích, čekajících v nitru Blaníku, až bude českému národu nejhůře a oni zasáhnou, je všeobecně známá. Háček je ale v tom, že je nikdo nikdy neviděl. Ale ty, co sedí a čekají v jeskyni na okraji obce Rudka nedaleko Kunštátu na Moravě, můžete vidět na vlastní oči.
Jeskyni u Rudky najdete asi 2 km severně od Kunštátu. Až budete míjet dvoupatrovou budovu penzionu U Sochy, zastavte. Jste na místě. Za silnicí naproti penzionu stoupá lesnatá stráň s parkovou úpravou k vrchu Milenka (579 m), který je korunován rozhlednou. Tu ale od silnice neuvidíte. Jedna z cestiček vás pak dovede ke vchodu do jeskyně s rytíři. Vznik jeskyně a rytířů je spojen se jménem jejich tvůrce, sochařského samouka Stanislava Rolínka a také řezníka Františka Buriána z Kunštátu, sponzora s dobrým úsudkem, jak zhodnotit Rolínkův mimořádný talent. Stanislav Rolínek se narodil v roce 1902 ve velmi chudých poměrech. Díky vypětí matky se syn, jako poloviční sirotek, vyučil čalouníkem. Neštěstím bylo, že záhy onemocněl tuberkulózou. Jen přičiněním obětavých jedinců mu byla umožněna léčba. Když se z ní vrátil, začal se živě zajímat o umění a zkoušel první sochařské výtvory. Ty se mu v lomu na písek překvapivě dařily. A to pracoval jen starou hasičskou sekerkou a polovinou nůžek na ovce. Své pokusy neutajil, psalo se o nich i v novinách. Jedním z mnoha diváků, který viděl jeho sousoší Jana Husa, Jana Žižky a husitského bojovníka v lomu, byl i zmíněný řezník Burián.
Burián projevil dobrý podnikatelský smysl. Po dohodě s Rolínkem dal ve stráni pod vrcholem Milenka vyhloubit v hrubozrnném pískovci křivolakou chodbu, kterou Rolínek vyzdobil. Samouk se rozhodl pro blanické rytíře. Když se jeskyně Blanických rytířů, ještě nedokončená, v roce 1928 slavnostně otevřela, stačilo si ji prohlédnout na 30 tisíc návštěvníků. Tuberkulóza však talentovaného samouka dále sužovala a oslabovala. Roku 1929 se Rolínek jako stipendista stává posluchačem Akademie výtvarných umění v Praze. Po roce, kdy to neměl na studiích právě jednoduché, je musí přerušit a jít znovu na léčení. Sotva se vrátil, pokračoval na přání řezníka Buriána v práci na rytířích, knížeti Václavovi na koni a sochách strážců. U vchodu do jeskyně vytvořil sochu lva. Přitom živého lva v životě neviděl, jako předloha mu sloužila malá dětská hračka. Nemoc se hlásila stále důrazněji a 11. července 1931 mu smrt vyrazila dláto a palici z rukou. Zemřel ve svých 29 letech.
Mimo blanické rytíře, sedící na bocích chodeb a knížete Václava na koni a lva, střežícího vchod do jeskyně, vytvořil Rolínek na Buriánův popud vedle jeskyně i monumentální sochu prezidenta T. G. Masaryka, a to k desátému výročí vzniku republiky. 13m vysoká socha, kterou tvořil pět měsíců, tvůrce dlouho nepřežila. Za německé okupace, ač byla celá zakryta zdivem, byla zcela zničena. Zůstaly z ní stát jen boty.
