Severní Čechy jsou pro řadu lidí spojeny pouze s obrovskými krátery po těžbě uhlí. Patří sem ovšem i spousta kouzelných a pozoruhodných míst, která rozhodně stojí za návštěvu. Jedním z nich je obec Peruc a nedaleká Krásná vyhlídka.
O Peruci dnes již jen znalci historie vědí, že se zde podle romantické pověsti setkal kníže Oldřich s prostou dívkou Boženou. Z lásky, která takto náhodně vznikla, se narodil Břetislav, díky němuž vládli Přemyslovci dalších tři sta let. V Peruci najdete celou řadu historických památek. Nejvíce vyhledávaná je zastřešená pseudogotická Boženina studánka a mohutný Oldřichův dub, který je starý 1000 let (objem kmene v patě stromu je 970 cm). V roce 2005 mu byl udělen Nadací partnerství v Programu Strom života titul Strom hrdina. Svažité návsi dominuje kostel sv. Petra a Pavla, postavený r. 1725 P. P. Columbanim. Naproti němu se rozkládá trojkřídlý patrový zámek, jehož rokokovou přestavbu prováděl v letech 1694–1724 italský stavitel Antonio Porta. Sloupové schodiště v oválné vstupní hale zámku je bohatě vyzdobeno sochami andílků – světlonošů z dílny I. F. Platzera z doby kolem roku 1770. V jižním křídle zámku je v letních měsících otevřena Pamětní síň Emila Filly, který zde trávil poslední roky svého života a zdejší krajinu velmi miloval.
Nenapodobitelná je Krásná (Čechova) vyhlídka uprostřed blízkého lesa, kde se otevírá pohled na panorama Českého středohoří. Zde vznikaly kromě krásných obrazů Emila Filly i Čechovy verše. Na místním hřbitově je pochován páter František Daneš, kněz, vlastenec a pedagog. Perucká fara se stala za jeho působení místem schůzek našich předních buditelů a vlasteneckých politiků, předních mužů českého kulturního a společenského života, např. K. H. Borovský, Fr. Palacký, W. W. Tomek, Sv. Čech, F. L. Rieger, K. Sabina, L. Čelakov-ský, J. V. Frič a další.
V zámecké zahradě je otevřeno Muzeum české vesnice, které bylo vybudováno ze staré barokní sýpky z konce 18. století. Zde jsou uchovány staré zemědělské stroje, různé nářadí, nástroje a předměty, které byly odedávna součástí života na českém venkově, ale také loutkové divadélko a stará školní třída.
Zajímavosti a pamětihodnosti:
Boženina studánka hned pod zámkem a Oldřichův dub, který je asi 200 m z kopce pod studánkou po žluté turistické značce. Váže se k nim jedna z nejznámějších pověstí – příběh knížete Oldřicha z rodu Přemyslovců a krásné pradleny Boženy. Příběh se objevuje již v Dalimilově kronice. K setkání mělo dojít v roce 1002 (1004). Pro upřesnění je třeba uvést, že kníže Oldřich měl v té době úděl na Žatecku a se selkou Boženou se seznámil, přestože již byl v té době ženatý. Pravdou je, že tento příběh mající charakter spíše červené knihovny do tehdejší velice drsné a bratrovražedné doby příliš nezapadá a nejspíše všechno bylo trochu jinak. Důležité je, že se z tohoto vztahu krátce na to narodil syn Břetislav a rod Přemyslovců nevymřel po meči. Oldřich si Boženu Křesinovou vzal až po smrti své manželky.
Zámek se nachází na místě gotické tvrze. Poprvé je zmiňována již ve 12. stol. Mimo jiné zde byli majiteli i Pětipesští (prosluli lapkové). Za Ledeburů byl zbudován zámek. Po II. světové válce byl zabaven Thunům. Zámek dosud není přístupný, byl nedávno prodán pánům Francisi Jamesi Hellyerovi a Emmanuelu Ciolfimu z Velké Británie. Podle informací nových majitelů by měl být zámek restaurován a částečně předělán na hotel. V prostorách zámku by měla být nově otevřena i obřadní síň. Zachovány by měly být i prostory sloužící k výstavním účelům.
Obec a rokokový zámek Vraný leží 4 km směrem na Velvary. Do obce se lze dostat vlakem (železniční zastávka Vraný na trati Kralupy – Slaný – Louny), nebo autobusem ze Slaného i Loun. Autem po silnici č. 239 Velvary – Louny. V obci je celá řada dalších památek – městská brána, krásný příklad městské architektury z 18. století, za obcí u silnice do Horní Kamenice kaple Nejsvětější Trojice trojúhelného půdorysu, na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z období kolem r. 1740, kilometr od obce při silnici do Peruce stojí pomník, postavený ke stému výročí přehlídky před bitvou u Lipska, připomínající setkání rakouského císaře, ruského cara a pruského krále v r. 1813.
O menhiru Zkamenělý pastýř (severozápadně od obce Klobuky při silnici do Telce) pověst praví, že při každém zvonění v klobuckém kostele postoupí k němu Zkamenělý pastýř o jeden krok. Až ke kostelu jednou dojde, nastane konec světa. Jde o jeden z největších českých menhirů. Je vysoký 3,4 metru a váží asi 5 tun. Nejčastěji se mu říká Kamenný muž, někdy ale také Zkamenělý pastýř. Archeologickým průzkumem v roce 1898 bylo zjištěno, že kámen byl uměle vztyčen a že tedy nejde o bizardní pozůstatek erozního zvětrávání.
