Aleš Meduna
Na první pohled působí nenápadně. Žádné monumentální schodiště, žádné teatrální průčelí, které by soupeřilo s výstavností blízkých zámků v Telči či Třebíči. A přesto – nebo právě proto – patří zámek Budišov k nejpříjemnějším překvapením Vysočiny. Leží stranou hlavních turistických tras, proto je vhodným tipem na výlet zejména pro ty, kteří mají rádi prohlídky památek v „komornější“ atmosféře.
Zhruba jedenáct kilometrů severovýchodně od Třebíče se nachází městys Budišov, kde žije něco přes jeden tisíc lidí. První písemná zmínka o Budišově pochází z roku 1194. Původně zde stála vodní tvrz, zajišťovaná vodním příkopem a dvěma rybníky. Tvrz vznikla patrně ve 13. století a náležela rodu z Budišova. Poslední z nich, Budiš z Budišova, se zúčastnil spolu s dalšími moravskými šlechtici a vojáky tažení polského krále Vladislava II. proti řádu německých rytířů i vítězné bitvy u Grunwaldu roku 1410.
V polovině 15. století vlastnili panství páni z Noskova, za jejichž působení došlo k úpravě tvrze na letohrad s raně renesanční nádvorní lodžií, jejíž sloupy se dochovaly ve vstupní místnosti do prvního patra. Roku 1538 byl Budišov povýšen na městečko králem Ferdinandem I. Habsburským. Dalšími významnými majiteli byli Berkové z Dubé. Václav Berka přestavěl letohrad v renesanční zámek. Vznikla bloková stavba uzavřeného renesančního půdorysu s pravoúhlým nádvořím, vyzdobeným arkádami.
Roku 1715 jej získala hrabata Paarové. Ti přebudovali zámek v honosné barokní sídlo, charakterizované podstřešním patrem, vznosným portálem a kamenným mostem se sochařskou výzdobou. Proběhly i výrazné úpravy interiérů, jež byly vyzdobeny štukami a nástěnnými malbami podle čínských vzorů s pozlacenými výplněmi. Z této doby se dochovala výzdoba v jedné místnosti v prvním patře, ve dvou saloncích a v kapli svaté Anny. Sala terrena, která patří k nejvýznamnějším částem zámku, vyniká též ornamentální výzdobou vídeňského malíře Prennera.
Kolem zámku byl zřízen park se čtyřmi rybníky, zčásti upravené ve francouzském stylu. Z bohaté sochařské výzdoby parku, na níž se podíleli F. A. Jelínek, F. G. Skalický a další umělci, se dochovalo málo. V této době byl park považován za jeden z nejkrásnějších na Moravě. Další úpravy proběhly na konci 18. století za barona Jungwirtha. Posledními majiteli byli rod Baratů-Dragonů, pocházející z Neapole. Jejich majetek náležel mezi konfiskované statky a po roce 1945 jej převzal stát. Došlo k odvozu většiny uměleckých děl na jiná místa, knihovna se přestěhovala na zámek do Třebíče. V Budišově sídlila škola a sklad textilů, teprve v 70. letech sloužil jako depozitář Moravského muzea. Dnes je ve vlastnictví městyse Budišova.
Zámek je přístupný veřejnosti. Na prohlídkové trase se seznámíte s historií zámku a významnými majiteli. Podíváte se do dříve nepřístupných prostor, jakými jsou Antický salonek s dekorativní výzdobou s náměty ze starořecké mytologie, Rybářský salonek s kryptoportréty hrabat Paarů, kaple svaté Anny nebo sala terrena, která je zdobená čínskými motivy. Nahlédnete i do zdejší knihovny či vinného sklípku. Tato prohlídková trasa je přístupná od května do září od úterý do neděle od 9 do 15 hodin, přičemž prohlídky se konají v 9.30, 11.00, 12.30 a 14.00 hodin. V dubnu je okruh přístupný po předchozí domluvě a rezervaci. Vedle toho si zájemci o přírodu a zoologii mohou prohlédnout část zoologického depozitáře, který představuje nejstarší kolekce vycpanin ptáků, savců, ryb i obojživelníků, doplněné trofejemi z loveckých výprav do Afriky, Asie či Kanady. Depozitář je přístupný od května do září od pátku do pátku od 8.45 do 13.30 a o víkendech od 9.45 do 16.00 hodin.
