text: Vladimíra Holmanová
Zámek Manětín je jedním z nejkrásnějších a nejvýznamnějších barokních zámků v České republice. Nachází se v malebném městečku Manětín, které leží přibližně 40 km severně od Plzně, v okrese Plzeň-sever. Toto místo není jen turistickou atrakcí, ale i významnou kulturní památkou, která láká návštěvníky svou architekturou, historií a krásou okolní přírody. Historie zámku Manětín sahá hluboko do středověku. Původně zde stála tvrz, jejíž existence je doložena již ve 12. století. V roce 1169 je jako majitel Manětína zmíněn šlechtic Vladislav. Opevněná tvrz sloužila k obraně a správě panství, ale postupně se začala měnit v pohodlnější sídlo, které více odpovídalo životnímu stylu tehdejší šlechty. Za Jeronýma ml. Hrobčického z Hrobčic, krátce před rokem 1600, byla tvrz rozšířena a přestavěna na zámek. Na počátku 17. století získal Manětínský zámek rod Lažanských z Bukové, který se zasloužil o jeho přeměnu na barokní rezidenci.
Nejvýznamnější proměnou prošel zámek na přelomu 17. a 18. století, kdy se stal centrem barokní přestavby, která přinesla jeho současný vzhled. K tomuto období se váže zejména jméno Václava Josefa Lažanského, jenž pozval významné barokní umělce a architekty, kteří přeměnili Manětín v klenot barokního umění. Hlavní přestavba zámku probíhala v letech 1712 až 1713, kdy původní renesanční objekt zničený požárem byl přestavěn do současné podoby. Za touto přestavbou stála hlavně hraběnka Marie Gabriela Lažanská, která přeměnu nejen financovala, ale také dohlížela na její realizaci. Byla to mimořádná žena své doby, která se aktivně podílela na rozvoji nejen zámku, ale i celého městečka. Architektem, který navrhl přestavbu, byl italský stavitel Tomasso Hafenecker. Ten byl v té době jedním z nejvýznamnějších architektů v českých zemích, a pod jeho rukama vznikal nejen zámek samotný, ale i několik dalších významných staveb v okolí. Zámek Manětín se tím stal ukázkou vrcholného baroka s důrazem na symetrii a monumentalitu. Je tvořen hlavní dvoupatrovou budovou s bočními křídly, která obklopují nádvoří. Vinteriérech se dochovaly krásné malby, fresky a bohatě zdobené stropy, které svědčí o vysoké úrovni umění té doby. Zámek byl po roce 1945 jako konfiskát přidělen Státním statkům a lesům. Stal se sídlem ředitelství lesního závodu, byly zde i byty jeho zaměstnanců. V roce 1959 byly zámecký sál a místnost, kde původně bývala knihovna, opět zpřístupněny veřejnosti, neboť zde byla z iniciativy „Kruhu přátel Manětínska“ otevřena expozice místního muzea. V roce 1962 se díky vůdčí osobnosti „kruhu“, Václavu Žalmanovi, do Manětína vrátila část konfiskovaného zámeckého mobiliáře. Vlastivědné muzeum se koncem 70. let stalo součástí okresního muzea v Mariánské Týnici, jeho expozice se postupně doplňovala a rozšiřovala. V roce 1988 převzalo pod svou správu okresní muzeum i budovu zámku a zahájilo její obnovu.
Dnes je zámek Manětín ve vlastnictví českého státu a je spravován Národním památkovým ústavem. Od 1. ledna 2002 byl manětínský zámek s areálem parku prohlášen Národní kulturní památkou. V současné době je v péči Národního památkového ústavu. Je přístupný veřejnosti a slouží jako muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout nejen jeho interiéry, ale i expozice věnované historii rodu Lažanských a baroknímu umění. Zámek je také častým dějištěm kulturních akcí, koncertů a výstav. Jednou z největších předností zámku Manětín jsou jeho bohatě zdobené interiéry. Při vstupu do zámku návštěvníka ohromí nádherná fresková výzdoba, která je dílem barokního malíře Františka Julia Luxe. Jeho fresky zdobí nejen stropy v hlavních sálech, ale i v soukromých komnatách. Nejkrásnějším prostorem zámku je bezesporu hlavní zámecký sál, známý jako Sloupová síň. Tento sál sloužil jako hlavní reprezentační prostor zámku, kde se pořádaly slavnosti, plesy a důležité společenské akce. Sloupová síň vyniká bohatou štukovou výzdobou a malbami, které podtrhují její velkolepost. Dalším výrazným prostorem je Kaple svaté Barbory, která je zasvěcena patronce horníků. Její barokní oltář a výzdoba z ní činí jednu z nejkrásnějších zámeckých kaplí v Česku. Nelze opomenout ani rozsáhlý zámecký park, který vznikl v době barokní přestavby zámku. Tento park je typickým příkladem francouzské zahrady s geometrickým uspořádáním záhonů, sochami a fontánami.
Významným prvkem parku jsou četné sochy, které jsou rozeseté po celém prostoru a které vytvářejí dojem živé galerie pod širým nebem. Sochy, které zdobí park, jsou dílem známého sochaře Josefa Herschela, jenž byl dvorním sochařem rodu Lažanských. Jeho díla, mezi nimiž vynikají postavy antických bohů, alegorické postavy a symbolické sochy, dodávají parku jedinečnou atmosféru. Kromě soch se v parku nachází také několik zajímavých staveb, jako například pavilon Panny Marie, který sloužil jako meditační místo pro zámecké obyvatele. Manětínský zámek byl v minulosti nejen sídlem šlechty, ale i významným kulturním centrem. Rod Lažanských byl znám svou podporou umění a kultury. Na zámku pobývali mnozí významní umělci své doby, včetně skladatelů, malířů a spisovatelů. Významným hostem na zámku byl například básník Bohuslav Balbín, který zde napsal některé ze svých významných děl. Kromě kulturního života byla na zámku aktivní i literární a hudební činnost. Rodina Lažanských podporovala vznik zámecké knihovny, která se stala jednou z největších a nejvýznamnějších v západních Čechách. Hudba zde hrála také důležitou roli, a tak se na zámku pravidelně konaly koncerty a hudební představení. V současnosti je zámek přístupný veřejnosti a slouží jako muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout nejen jeho interiéry, ale i expozice věnované historii rodu Lažanských a baroknímu umění. Zámek je také častým dějištěm kulturních akcí, koncertů a výstav. Zámecký park je rovněž otevřen návštěvníkům, kteří zde mohou strávit příjemné chvíle v klidném a esteticky vyváženém prostředí. Díky své kráse a historickému významu je Manětínský zámek oblíbenou destinací turistů, kteří si zde mohou vychutnat atmosféru doby vrcholného baroka a prohlédnout si jednu z nejzachovalejších barokních rezidencí v Česku.
Zámek Manětín je skvostem barokní architektury, který nabízí nejen bohatou historii a uměleckou hodnotu, ale i poklidnou atmosféru, jež láká návštěvníky k obdivu a relaxaci. Jeho zachovalé interiéry, nádherný park a sochařská výzdoba činí z Manětína místo, které si zaslouží pozornost každého milovníka historie, architektury a umění. Návštěva tohoto místa je jako cesta zpět v čase, do doby, kdy se česká šlechta pyšnila svými honosnými sídly a podporovala rozvoj kultury a umění.
