text: Aleš Meduna
Turistická sezóna je v plném proudu a možná hledáte tip na zajímavé místo, které leží stranou mimo hlavní turistická centra. Pokud ano, mohl by vás zajímat zámek v Chudenicích i památky v okolí.
Zámek se nachází ve stejnojmenném městyse asi 11 kilometrů severozápadně od Klatov. Ves Chudenice je písemně doložena poprvé roku 1291, kdy ji držel Drslav z Chudenic z rodu Černínů. Černínové vlastnili panství nepřetržitě do roku 1945. Kdy byla v Chudenicích postavena tvrz, není známo. První zpráva o tvrzi je až z roku 1564, a to v zápise o rozdělení majetku mezi Jana a Humprechta Černína. Chudenice získal Humprecht, který povýšil dosavadní ves na městečko, jež se postupně stalo centrem rozsáhlého panství. Na konci 16. století byla tvrz přestavěna na pohodlnější renesanční zámek. Po roce 1678 se panství dostalo do rukou jindřichohradecké větve rodu Černínů. Tím zámek přestal být sídlem vrchnosti, neboť chudeničtí Černínové měli letní sídlo v zámku v Chocomyšli a později v nedaleké Lázni. Roku 1776 byl zámek přestavěn podle plánů stavitele Karla Ballinga. V zámku bydleli úředníci panství. Po zabavení majetku roku 1945 zde sídlily kanceláře Lesního úřadu, byty zaměstnanců, o něco později pak památku získala obec Chudenice, která zde od roku 2000 zbudovala zámecké expozice a muzeum.
Zámecké interiéry jsou vybaveny historickým nábytkem a dalšími autentickými předměty ze sbírek rodu Černínů. Prohlídka s průvodcem trvá asi 50 minut, zahrnuje prostory zámecké knihovny, jídelny, orientálního salonu atd. K nejzajímavějším patří tzv. Andělský pokoj, který dle pověsti nechali vymalovat potomci Humprechta Černína, jemuž se jednoho dne zjevil anděl a předpověděl mu, že do tří dnů zemře. Hrabě nechal v kostele sloužit sváteční mši, přijal všechny svátosti a třetího dne opravdu zemřel, aniž by měl projevy jakékoliv nemoci. V zámku dále nalezneme muzejní expozice věnované významné osobnosti českého národního obrození, Josefu Dobrovskému, který zde působil jako vychovatel dětí rodu Černínů, dále rodnou síň Jaroslava Kvapila, expozice z historie Chudenic, místní farnosti, řemesel či archeologie. Zámek je otevřen v květnu a červnu denně od úterý do neděle od 9-16 hodin, během letních prázdnin pak od 9-17 hodin.
Historickému centru Chudenic dominuje gotický farní kostel svatého Jana Křtitele. Jádro kostela pochází z druhé poloviny 14. století. V renesanci byl kostel rozšířen o přístavbu sakristie, v 17. století pak o věž se zvonicí. V nejstarší části kostela se dochovaly původní gotické malby, nejvýznamnější památkou je pak pozdně gotická třídílná archa z počátku 16. století. Objednavatelem díla byl královský hodnostář Vilém Černín z Chudenic a jeho bratr Jan. Nad městečkem Chudenice se nachází rozhledna Bolfánek s krásnými výhledy na vrcholky Slavkovského lesa, Šumavy, Doupovských hor či Brd. Rozhledna vznikla roku 1845, na místě původně stála kaplička, počátkem 18. století tu František Josef Černín vybudoval poutní kostel, který byl za vlády císaře Josefa II. zbořen a zůstala pouze věž přestavěná na rozhlednu.
Dva kilometry od Chudenic můžete navštívit arboretum zvané Americká zahrada, jež se díky své zachovalosti, stáří a některým druhům zajímavých dřevin řadí k jedné z nejvýznamnějších památek svého druhu u nás. Park založil hrabě Eugen Černín roku 1828 jako školku okrasných, převážně severoamerických dřevin. Zahrada čítá na 200 druhů stromů. K unikátům patří Douglasova jedle, jedna z nejstarších v Evropě s výškou 35 metrů, či liliovník tulipánokvětý celolistý.
V katastru Chudenic se nachází ještě jeden zámek spjatý s rodem Černínů. Jedná se o zámek Lázeň svatého Wolfganga. Vrch Žďár, na kterém budova stojí, byl odpradávna kultovním místem Keltů, Slovanů i křesťanů. Prameny pod ním byly považovány za léčivé. Na konci 18. století došlo k přestavbě původní lázeňské stavby za Jana Rudolfa hraběte Černína. Stavební úpravy pokračovaly i v 19. století. Došlo k rozšíření o podkrovní místnosti, lázeňské pokoje i domácí kapli. Zámek navštívila řada osobností, například F. Palacký, J. Dobrovský či L. Čelakovský. Rodu Černínů patřil až do vyvlastnění roku 1945. Poté sloužil jako rekreační místo zaměstnanců pivovaru. Teprve roku 2009 došlo k dohodě a objekt získali potomci původních majitelů. Zámek prošel nákladnou rekonstrukcí a není přístupný veřejnosti. Ale sousední anglický park zve k příjemné procházce.
Asi 13 kilometrů od Chudenic se nachází další zajímavý zámecký objekt – Červené Poříčí. Zámek, který spravuje Národní památkový ústav, má bohatou historii. Již od středověku zde stálo rytířské či vladycké sídlo, jak lze soudit podle šlechtického přídomku, uváděného v dochovaných písemných pramenech ze 14. století. O existenci tvrze je zmínka až v prodejní smlouvě z roku 1569. Roku 1606 ji zničil požár a záhy si tu Mikuláš II. Šic z Drahenic nechal vystavět pohodlnější pozdně renesanční zámek. Ten byl částečně opatřen předzámčím s průjezdní branou. Vlastní zámek byl jednokřídlou, patrovou a půdorysně obdélníkovou stavbou s nárožní polygonální věží o něco převyšující budovu. Zámek datuje kamenná deska s rytým nápisem nad hlavním vstupem z nádvoří do roku 1611. Nový zámek dal současné jméno celé obci, protože pro velkou plochu střechy, do dálky červeně svítící svou pálenou krytinou, se začal užívat název Červené Poříčí.
Roku 1709 koupil panství Jan Jiří z Haubenu, který přikoupil ještě Roupov, ale padl roku 1716 jako císařský generál ve válce s Turky. Panství zdědila jeho dcera Františka Augusta provdaná za Norberta Thörringa von Jettenbach. Thörringové patřili mezi starou bavorskou šlechtu a udržovali čilé styky s Bavorskem i mnichovským kurfiřtským dvorem.
Roku 1803 přešlo panství do rukou Habsburků. Panství zahrnovalo na 22 poddanských vsí a městečko Roupov, správní středisko dominia se nacházelo v Červeném Poříčí. Od roku 1832 zůstalo Poříčí trvalým majetkem císaře. Po vzniku samostatného československého státu došlo ke zestátnění majetku Habsburků, tedy i zámku v Červeném Poříčí. Sídlila zde lesní správa, teprve roku 1997 objekt převzal Národní památkový ústav, který započal s rozsáhlou rekonstrukcí zdevastované budovy.
Zámek představuje unikátní příklad saské renesance v Plzeňském kraji. I přes některé pozdější stavební úpravy si uchoval svoji renesanční podobu a před třemi lety došlo ke zpřístupnění prvních prostor rekonstruované části zámku s výstavní expozicí Děti ze zlaté kolébky aneb rané dětství ve šlechtických rodinách v 19. století. Důraz je kladen na spojení historie zámku s posledními majiteli, Habsburky. Výstava rozebírá dětství v aristokratických rodinách z pohledu všech zúčastněných, tedy od matky, přes porodníka, otce, kmotry, služebné, guvernantky až po učitele. Prohlídka je bez průvodce v návštěvní době od úterý do neděle – v květnu od 10-15 hodin, v červnu od 10-16 hodin a během letních prázdnin od 10-17 hodin. Druhý okruh seznamuje návštěvníky s historickým a stavebním vývojem zámeckého areálu. Je prezentován při stavební obnově a před restaurováním místností.
Přijeďte se podívat na krásnou ukázku renesanční architektury, uvidíte, jak probíhá rekonstrukce kulturní památky, seznámíte se s historií objektu i některými osobnostmi habsburské dynastie.
