Kaplice
text: Karel Harazím
Město na jihu Čech, ležící v podhůří Novohradských hor. Historicky bylo důležitým obchodním centrem na cestě mezi Českými Budějovicemi a Rakouskem. Má pěkné historické centrum, kostel sv. Petra a Pavla, a v okolí jsou zajímavé turistické cíle jako hrad Pořešín nebo zřícenina hradu Louzek. Kaplice má přibližně 7 000 obyvatel a dlouhou historii spojenou s obchodem, řemesly a pohraničním regionem Novohradských hor. Kaplice byla založena ve 13. století a patřila k důležitým obchodním stezkám vedoucím z Čech do Rakouska. Díky své poloze se stala významným centrem obchodu, hlavně s textilem a zemědělskými produkty. Ve středověku byla součástí panství Rožmberků. Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, což ovlivnilo další vývoj města.
Nedaleký Pořešín je zříceninou gotického hradu. Nachází se asi 5 km severně od Kaplice, nad řekou Malší. Patří mezi menší, ale zajímavé jihočeské hrady a je oblíbeným cílem turistů a milovníků historie. Hrad byl založen ve 13. století šlechtickým rodem Bavorů ze Strakonic. Ve 14. století jej vlastnili Rožmberkové, kteří ho později nechali úmyslně zničit (pravděpodobně v 15. století), aby nepadli do rukou nepřátel. Od té doby hrad pustl a zůstaly z něj jen zbytky hradeb a základů budov. Dnes je hrad částečně rekonstruován a slouží jako malé muzeum s expozicemi o středověkém životě a stavebních technikách. Najdeme zde dřevěnou repliku části hradu, ukázky zbroje a historických nástrojů. Pořádají se tu historické akce, šermířská vystoupení a dětské programy. Ze zříceniny je krásný výhled na údolí řeky Malše. Hrad Pořešín je skvělým místem pro výlet, ať už pěšky nebo na kole.
Hrad Louzek je zříceninou hradu nad řekou Malší, asi 8 km severně od Kaplice. Patří mezi méně známé hrady v jižních Čechách, ale má zajímavou historii. Byl postaven pravděpodobně ve 13. století jako součást obranného systému podél obchodní stezky mezi Českými Budějovicemi a Rakouskem. Prvním doloženým majitelem byl Vítek z Louzku (patřil k rodu Vítkovců). Hrad měl strategickou polohu, chránil obchodní trasu a poskytoval útočiště cestujícím a obchodníkům. V 15. století byl opuštěn a postupně se rozpadl. Dnes z hradu zůstaly převážně základy a části zdiva, ale je dobře patrný půdorys stavby. Nachází se na skále přímo nad řekou Malší, což z něj dělá pěkné výletní místo s výhledem na údolí. Přístup k němu je po turistické trase z Kaplice nebo Pořešína. Louzek je méně známý než třeba Pořešín, ale pro milovníky historie a přírody je to skvělé místo k prozkoumání.
Kaplice má několik dalších zajímavostí a specifik, které stojí za zmínku:
Kaplické slavnosti: Každoročně se zde konají Kaplické slavnosti, což je velká kulturní akce s historickým průvodem, hudbou, řemeslnými trhy a různými vystoupeními. Je to tradiční oslava města, která přitahuje návštěvníky z okolí.
Křížová cesta na Hradišťský vrch: Na východním okraji Kaplice se nachází Hradišťský vrch, kde vede historická křížová cesta. Na vrcholu je kaple sv. Filipa a Jakuba a krásný výhled na město a Novohradské hory.
Sudetská historie: Před druhou světovou válkou měla Kaplice silnou německou komunitu. Po válce byl německý obyvatel odsunut a město bylo nově osídleno Čechy. Tato změna je dodnes znát na architektuře i místní historii.
Blízkost rakouské hranice: Kaplice je jedním z nejbližších českých měst k Rakousku, což ji dělá důležitým dopravním uzlem. V minulosti zde byla přísně střežená hranice, dnes je zde frekventovaný přechod Dolní Dvořiště.
Přírodní zajímavosti: Údolí řeky Malše je ideální pro turistiku a vodáky. Novohradské hory jsou klidnou krajinou s hlubokými lesy, ideální pro cyklisty a milovníky přírody. Toulovcova rozhledna je relativně nová rozhledna s výhledem na Šumavu a Novohradské hory. Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec vedla nedaleko Kaplice. Jde o první železnici na evropském kontinentu, postavenou v letech 1825–1832. Sloužila k přepravě soli z Rakouska do Čech a později i osobní dopravě. Dráha vedla východně od Kaplice, přes Bujanov a Omlenici. V Bujanově dodnes stojí dobře zachovaná stanice koněspřežné dráhy, která dnes slouží jako malé muzeum. Dráha byla v provozu až do roku 1872, kdy byla nahrazena parní železnicí. Původní trasa je dnes využívána jako cyklostezka nebo turistická trasa.
A ještě pár zajímavostí o Kaplici:
- Kaplice byla městem kata Mydláře: Podle některých historických záznamů se rodina kata Jana Mydláře, známého z pražské popravy 27 českých pánů v roce 1621, původně usadila právě v Kaplici. Mydlářův rod měl údajně vazby na zdejší oblast.
- Stará radnice se znakem Kaplice: Na kaplickém náměstí stojí historická radnice s dochovaným znakem města. Ten zobrazuje medvěda v jeskyni, což symbolizuje legendu o osadě, která vznikla na místě, kde se údajně skrýval medvěd.
- Podzemní chodby: Pod Kaplicí se údajně nachází systém starých podzemních chodeb, které mohly sloužit jako únikové cesty z města nebo jako skladiště. Zatím ale nejsou plně prozkoumány.
- Staré pivovary: Kaplice měla v minulosti několik pivovarů, protože ležela na významné obchodní cestě a bylo zde mnoho hospod a hostinců. Dnes už žádný nefunguje, ale pivovarnictví tu mělo dlouhou tradici.
- Zaniklé osady v okolí: V okolí Kaplice (hlavně směrem k Novohradským horám) najdeš mnoho zaniklých vesnic, které po roce 1945 zůstaly opuštěné kvůli odsunu Němců a blízkosti železné opony. Některé z nich dnes připomínají jen základy domů a zarostlé cesty
Zámek Příseka
text: Vladimíra Holmanová
Zámek se nachází ve stejnojmenné vesnici, která je součástí města Brtnice v kraji Vysočina. Tato nevelká třípatrová stavba s hranolovou věží má bohatou historii sahající až do 13. století. První písemné zmínky o Přísece pocházejí z roku 1234, kdy král Václav I. daroval několik obcí v okolí Jihlavy, včetně Příseky, cisterciáckému klášteru v Tišnově. Tento dar byl potvrzen papežem Řehořem IX. v roce 1235 a samotným Václavem I. v roce 1238.
Jelikož se na darovaném území objevila rozsáhlá ložiska stříbra, byly veškeré majetky klášteru v roce 1240 Václavem I. odebrány. Pozdějším významným držitelem Příseky se roku 1327, na dlouhou dobu, stává rod Pánů z Lipé, který byl v té době předním a významným zástupcem české a moravské šlechty.
V 16. století, konkrétně kolem roku 1568, nechal Volf Beránek z Petrovic, který se stal novým vlastníkem, vystavět na místě dnešního zámku renesanční tvrz s věží. Beránkové přenesli své sídlo ze zaniklé tvrze v blízkých Petrovicích právě do Příseky.
V roce 1579 přešla obec do majetku Hynka Brtnického z Valdštejna, čímž se Příseka stala součástí brtnického panství. Po jeho smrti připadla vdově Kateřině Zajímačce z Kunštátu a následně v roce 1600 Jiřímu Volfovi Křineckému z Ronova. V roce 1627 se Příseka vrátila k brtnickému panství pod správou rodu Collaltů.
Během třicetileté války utrpěla tvrz značné škody, zejména v roce 1645 během švédské okupace Jihlavy. V této době byla tvrz využívána k ubytování vojsk, což vedlo k jejímu postupnému úpadku.
Na počátku 18. století byla původní renesanční tvrz přebudována na menší barokní zámek. Při této přestavbě byla zachována renesanční věž a vstupní portál.
Od roku 1798 sloužil zámek jako škola, což svědčí o jeho významu pro místní komunitu. Pozemkovou reformou byl roku 1926 předán někdejší panský dvůr se zámečkem Václavu Bémovi.
Po znárodnění byl zámek využíván zemědělským družstvem, čímž objekt začal chátrat. Současný majitel rekonstrukcí v roce 2015 uvedl zámek do původní podoby před rokem 1955 a v prostorách zámku bylo otevřeno muzeum autíček. Toto unikátní muzeum nabízí návštěvníkům téměř kompletní sbírku modelů autíček vyrobených na území Československa ve 20. století, ale i exponáty zahraničních výrobců. Expozice čítá přes 11 500 vzácných modelů různých velikostí a materiálů, včetně známých značek jako Tatra či Škoda.
Zámek Příseka tak představuje významnou historickou památku, která prošla mnoha proměnami a dnes slouží jako kulturní centrum s unikátní expozicí pro milovníky historických hraček a modelů.
Zámek Karlova Koruna
text: Vladimíra Holmanová
Zámek Karlova Koruna je vrcholným dílem barokní architektury v Česku. Nachází se v Chlumci nad Cidlinou a byl postaven v letech 1721–1723 na objednávku hraběte Františka Ferdinanda Kinského, tehdejšího nejvyššího kancléře Království českého. Hrabě si přál reprezentativní sídlo, které by odpovídalo jeho významnému postavení. Projekt vytvořil slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který zámek navrhl ve tvaru královské koruny – centrální oválná část je propojena třemi křídly. Tato symbolika se odráží i v názvu „Karlova Koruna“, který byl zvolen na počest návštěvy císaře Karla VI. v roce 1723. Rod Kinských vlastnil zámek až do roku 1948, kdy jim byl zkonfiskován komunistickým režimem.
V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen rodu Kinských, který jej vlastní dodnes a spravuje jej prostřednictvím Kinští dal Borgo, s.r.o. Dnes je Karlova Koruna přístupná veřejnosti a nabízí několik expozic: Historie rodu Kinských – představuje významné členy rodu a jejich vliv na dějiny. Barokní interiéry – ukazují život šlechty v 18. a 19. století. Expozice chovu koní – rod Kinských se proslavil chovem koní, zejména plemene Kinský kůň (zlatý kůň). Anglický park – rozkládá se kolem zámku a je ideálním místem pro procházky. Zámek slouží také jako místo pro svatby, kulturní akce a festivaly. Každoročně se zde konají Chlumecké slavnosti a různé výstavy.
Zámek Karlova Koruna je také oblíbeným místem pro natáčení filmů a pohádek díky své unikátní architektuře a historické atmosféře. Mezi známé filmy a pohádky, které se zde natáčely, patří například: „O uloupené divožence“, „O vánoční hvězdě“.
