text: Aleš Meduna
„Pletu, pletu pamihody, (pamihody = pomlázka)
Vylez, hastrmane z vody!
Upletu ji z osmi proutků,
Dáš mi vejce ze dvou žloutků,
Ze dvou žloutků, ze dvou bílků,
Pak tě šlehnu přes kobylku.“
Tak praví jedno z lidových pořekadel. Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou obdobím lidských tradic, spojených s vítáním jara. Mezi nejznámější a dosud stále živé tradice patří bezesporu pomlázka. Je to vlastně nejrozšířenější pojmenování předmětu vytvořeného spletením několika mladých pružných prutů, nejčastěji z vrby a břízy. Chození s pomlázkou a na pomlázku patří k nejstarším velikonočním obyčejům u nás. Pomlázkou se označoval nástroj, kterým se o Velikonocích šlehaly mladé dívky a ženy, ale jedná se i o označení velikonoční pochůzky doprovázené koledou. Podle názoru etymologů „etymologie je věda o původu slov“ souvisí výraz pomlázka s podstatným jménem pomlazení odvozeném od slovesa „pomlázeti se“, vztahující se k staročeskému přídavnému jménu „mlazší“- mladší. Mezi nejstaršími doklady staročeské pomlázky nalezneme již zmínky v díle Jana Husa. „Ženy po Velikonocích mrskají své manžely, třetí den naopak manželé manželky, a sice ráno v posteli pruty, nebo rukama nebo pěstí. To se děje na znamení toho, že se mají navzájem napomínat, aby jeden od druhého v té době nevyžadoval plnění manželských povinností.“
Uplést pomlázku patřilo k nezbytným dovednostem každého chlapce. Nejčastěji se pomlázka pletla z několika vrbových proutků, jejich počet se pohyboval od šesti do šestnácti. Šestnácteráky patřily k obdivovaným důkazům zručnosti zhotovitele. Dříve chodili s pomlázkou zejména svobodní chlapci a muži, dívkám tak dávali najevo svůj zájem. Ty jim pak skrz barvu darované pentle odpovídaly, zda u nich koledníci mají šanci. Červená barva znamenala, že dívka má chlapce ráda, modrá mu dávala naději, zelená značila oblíbenost a žlutá naopak nezájem. Pletení pomlázky se podle velikonočních zvyků má provádět na Bílou sobotu. V tento den se mají malovat a zdobit vajíčka. Po upletení pomlázky jen ozdobí bílou pentlí, další barevné pak dávají vyšlehané ženy a dívky.
Termín pomlázka je nejrozšířenější, ale v různých oblastech naší země má celou řadu dalších jiných výrazů, například mrskačka, mrskút, šlahačka, vinovačka, pamihoda, šmigrust, houdovačka, malovna, šibačka a další.
Bez velikonoční pomlázky, koledy, barvení vajíček a dalších symbolů tohoto svátku, oslavující příchod jara, si již Velikonoce nedovedeme představit.
Tradice velikonoční pomlázky
