Umíte správně chránit pokožku při a po opalování?

Pavel Troják
Dostatek slunečního svitu je základním předpokladem pro naše zdraví. Avšak, pokud se příliš exponujeme slunci, můžeme čelit riziku popálenin a kožních onemocnění, včetně vyšší pravděpodobnosti vývoje maligních nádorů. Opalovací krémy pomáhají zvýšit odolnost pokožky vůči UV záření. Znáte však všechny aspekty? Je totiž možné se spálit i přes sklo okna.

První opalovací přípravky se objevily na trhu až ve třicátých letech 20. století a jejich běžné využívání se etablovalo až v posledních několika desetiletích. Jak tedy lze vysvětlit, že většina našich předků nepodlehla rakovině kůže a jiným kožním chorobám v mladém věku? Určitě zde hraje roli silnější ozonová vrstva, než jaká existuje v současnosti. Tato vrstva v atmosféře hlavně filtruje UVB záření, což nás chrání před slunečními popáleninami.

Dalším faktorem je evoluce různých fototypů, což je změna množství pigmentu v pokožce v některých populacích. Kožní pigment, známý jako melanin, poskytuje ochranu proti UV záření. Během lidské migrace blíže k polárním oblastem, kde byla nižší expozice slunečnímu světlu, nebyla kůže s vyšším množstvím melaninu schopna získat dostatečné množství vitaminu D ze slunečního záření. Toto vedlo k mutacím, které způsobily světlejší odstín pokožky.

V současnosti klasifikujeme lidskou pokožku do šesti fototypů, kde pátý a šestý fototyp se nespálí, zatímco první, nejsvětlejší, může na slunci bez ochrany vydržet pouze několik minut. Jedinci s fototypy nacházejícími se mezi těmito extrémy se chránili přirozenými prostředky: dokonce i v létě nosili oděvy s dlouhými rukávy a dlouhé kalhoty nebo sukně, a hlavu si kryli klobouky a čepicemi.

Také bylo užitečné vyhnout se slunci během jeho nejintenzivnějšího záření kolem poledne a postupně si pokožku zvykat na slunce. Opálená pokožka totiž sama zvyšuje odolnost proti spálení, i když asi jen na úrovni faktoru 4–6. Co vlastně znamená zkratka SPF, kterou najdeme na balení opalovacích krémů a kterou často označujeme jako faktor? Vyšší číslo znamená větší ochranu, to je zřejmé. Ale to neznamená, že každý člověk může strávit stejně dlouhou dobu na slunci po použití stejného krému.

SPF je zkratka z anglického výrazu Sun Protection Factor, což znamená faktor ochrany proti slunci. Toto číslo indikuje, kolikrát se po jeho aplikaci zvýší doba přirozené odolnosti vaší pokožky. Tato doba je však závislá právě na vašem fototypu. U fototypu I prodlouží opalovací krém s ochranným faktorem 30 dobu bezpečného vystavení slunci z pěti minut na 2,5 hodiny. Osoba s fototypem I by neměla být na slunci déle, i když se opakovaně natře opalovacím krémem.

Pokud však máte fototyp III, vaše přirozená odolnost je 20–30 minut a SPF 30 ji zvýší až na 10 až 15 hodin. I když patříte do fototypu III nebo IV, tak to neznamená, že byste měli opalovací krémy zcela ignorovat. UV záření může mít při nadměrné expozici negativní dopad i na vás. Často se setkáme s tím, že lidé, kteří se snadno opalují, mají pocit, že není nutné se chránit před slunečními paprsky. Nicméně, opak je pravdou.

Ochrana před sluncem by měla být součástí každodenní rutiny během letních měsíců. Slunce může být příčinou mnoha kožních problémů a nanesení opalovacího krému na pokožku trvá jen krátkou chvíli. Není moudré tento krok podceňovat. Pokud preferujete neaplikovat opalovací krémy a zároveň nechcete zvyšovat riziko vývoje rakoviny kůže, jedinou bezpečnou možností je zůstat v interiéru a nevystavovat se slunečnímu záření ani skrz okno.

I když okna filtrují UVB paprsky, což znemožňuje opalování skrze ně, stále skrz ně proniká UVA záření, které může také způsobit rakovinu kůže. Pokud právě nepřežíváme dešťové období nebo bouřky, vždy radíme, aby se každý před opuštěním domova natřel opalovacím krémem. Dnes je k dispozici celá řada produktů, včetně sprejů a emulzí. Nejlepší je opakovat aplikaci několikrát denně, i když používáme voděodolný opalovací krém.

Je možné se spálit i ve stínu nebo pod vodou. I když slunečníky blokují většinu UV paprsků, ty mohou dosáhnout vaší pokožky odrazem od vody, betonu nebo písku. Voda může propustit až 50 procent UV záření, proto je důležité používat voděodolné opalovací krémy. Je velmi důležité chránit nejjemnější a nejcitlivější pokožku kolem očí. Kromě použití opalovacích přípravků je vhodné zakrýt tuto oblast kvalitními slunečními brýlemi s ověřeným UV filtrem a také si nasadit pokrývku hlavy – klobouk, šátek nebo kšiltovku.

(…pokračování v další zprávě…)

Pokud se domníváte, že po celodenním vyhýbání se spálení a při opuštění pláže už nemusíte o svou pokožku pečovat, mýlíte se. Klíčovým krokem je tzv. následná péče, která následuje po expozici sluncem. Po opalování, ideálně před spaním, byste měli na svou pokožku aplikovat uklidňující, chladivý přípravek obsahující panthenol nebo aloe vera extrakty. Tyto přípravky nejen podporují regeneraci buněk, ale také dokážou prodloužit opálení.

Je možné, že jste se neúmyslně vystavili slunci bez ochranného krému nebo se vám opalovací krém setřel a kůže je rudá a bolavá. Rychlou úlevu přinese chladný sprchový kout a chladivé krémy na ošetření popálené pokožky. Lehké popáleniny, kdy je kůže jen rudá a na dotyk horká, lze léčit sami doma. V následujících dnech je však nutné se vyhnout dalšímu slunění. Pokud se vaše kůže spálila až do tvorby puchýřků, měli byste zvážit návštěvu lékaře.

V případě, že dojde k nadměrnému opalování a kůže je popálená, je nezbytné zajistit její ochranu a klid. Vyhýbejte se dalšímu slunění, dokud se kůže úplně nezklidní. Ve vážnějších případech je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Při hojení pomáhá adekvátní hydratace, takže zvyšte příjem tekutin a dodržujte klidový režim – vyvarujte se i cvičení a tělesné námaze, protože pocení může podráždit již bolavou pokožku.

Nejlepším postupem je vždy přijmout veškerá preventivní opatření, abyste se nepopálili. Popálení je znakem poškození DNA a opakované popálení zvyšuje riziko nekontrolovaného buněčného růstu, tj. rakovinného bujení.