text: Vladimíra Holmanová
Klodsko patřilo po staletí k zemím Království českého. Dnes patří k Polské republice jako výběžek o rozloze přibližně šedesát krát třicet kilometrů obklopený ze tří stran územím východních Čech. Malebná krajina s téměř nedotčenou přírodou zatím nepatří mezi turisty vyhledávané oblasti.
Dějiny „Kladské země“, jak ji nazývají její starousedlíci, jsou poznamenány změnami majetnickými. Ještě do druhé světové války bylo Klodsko německým územím. Všechny politické změny se promítly etnicky i kulturně. Obyvatelé kladských městeček a vesnic měli živé styky s lidmi na Náchodsku a v celém podhůří Orlických hor.
Přibližně 35 až 40 kilometrů od Náchoda přes přechod státní hranice s Polskem v Bělovsi, přes živé lázeňské město Chudoba (Kudowa Zdroj), se dostaneme do vesnice Vambeřice, kde se v místním muzeu vystavuje velký mechanický betlém i několik menších betlémských exponátů. Betlém je osazený asi osmi sty figurek, z nichž tři stovky jsou pohyblivé. Tvůrcem betlému je Longinus Wittig (1824–1890).
Je užitečné připomenout, že nejvýznamnější řezbář figurek v Proboštově třebechovickém betlému, Josef Kapucián, se narodil v Jaroměři a tam i dlouho žil. Víme, že navštěvoval Vambeřice a jistě si důkladně Wittigův betlém prohlédl, což na něj velmi pravděpodobně silně zapůsobilo inspirativně při vyřezávání figurek do Proboštova betlému.
Pokud svou návštěvu uskutečníte ve vánočním čase, budete mít v okolí příležitost vidět „in situ“ lidové betlémy starých chudobských řezbářů, z nichž mnozí byli vynikající řemeslníci, kteří si troufli i na výrobu malých varhan.
