Od Adama k čertům

Doslova a do písmene je pravdivé pojmenování výletu, na který se může vydat opravdu celá rodina i s pejskem. Protože výlet nekončí na místě, z něhož vyjdeme, je třeba využít služeb veřejné dopravy. Z Klášterce nad Orlicí, kde zanecháme náš dopravní prostředek, se necháme vyvézt na kopeček do Českých Petrovic – křižovatka k Adamu. České Petrovice (cca 610 m.n.m), jsou přívětivou, upravenou osadou, která zaujme svojí polohou v krajině, stejně jako výrazným fotogenickým kostelíkem uprostřed obce. Pokud máme jasné počasí, neměli bychom nechat bez povšimnutí jedinečnou možnost výhledů k masivu Králického Sněžníku, případně Jeseníkům. Rozhodneme-li se pokochat rozhledy, pak se vydejme ke Kašparově chatě na Adamu (760 m.n.m), nebo alespoň přes pastviny (podél lyžařského vleku) ke kapli pod Adamem.

Nelekejte se kopců

Ke kapli je výškový rozdíl necelých 100 m. O moc výš to není ani ke Kašparově chatě, k níž dojdeme po silničce s červenou značkou po 2 km, nebo po pastvinách, což je bližší. Kaple pod Adamem (705 m.n.m.) má svůj původ, jako většina podobných památek, v díkůvzdání za uzdravení, kterého se dostalo Antonu Baierovi po nepříjemném onemocnění nosu. Nejprve to ale byl od roku 1801 jen sloupek s obrázkem Zmrtvýchvstání a pamětní destičkou se slovy: „Jeho víra se naplnila a on se uzdravil!“ Se svolením majitele pozemku Josefa Schrollera jej Baier později v r. 1821 obestavěl dřevěnou kaplí. Kamennou kapli pak zbudoval roku 1847. V r. 1927 nechala z vděčnosti a úcty ke Spasiteli kapli opravit Anna Lux a původní obraz Zmrtvýchvstání nově namalovat. Na sloupku pod obrazem je k přečtení: „Původní obrazový sloupek ke slávě Zmrtvýchvstání, postaven v roce 1821 Antonem Baierem, České Petrovice.“ Kapli se také říkalo „Nosní kaple“. Ke kapli bylo, podle zvyku zakladatele, pořádáno každý rok na Velikonoční pondělí a na svátek Nanebevzetí Panny Marie procesí.

Vévodící Sněžník

Již z výstupu ke kapli, nebo Kašparově chatě, nás zaujme pohled na hřeben Orlických a Bystřických hor nad údolím řeky Orlice. Dominantním je však masiv Sněžníku. Vlastní Králický Sněžník se poněkud ztrácí za Malým Sněžníkem, ale o to výraznější je na severu vyčnívající Czarna Góra (1204 m.n.m), nebo Igliczna (845 m.n.m) s poutním kostelem Panny Marie Sněžné, viditelným za jasného počasí. Přímo na úpatí Sněžníku, před do růžova zbarveným lomem, upoutá naši pozornost další mohutný dvouvěžový kostel v Nowa Wies. Je to kostel Nanebevzetí Neposkvrněné Panny Marie s rozměry 60 m délky, 45 m šířky a 20 m výšky. Od Kašparovy chaty pak můžeme vidět i celý hřeben Jeseníků včetně vysílače na Pradědu, Králíky s klášterem na Hedeči, Křížovou horu s novou rozhlednou, Bukovou horu a nejbližší Suchý vrch.

Vojenská zajímavost

Lokalita Adam je také známa vojenským opevněním. Nalézá se zde 13 těžkých pěchotních betonových srubů a řada objektů lehkého opevnění. Komplex několika těžkých objektů dosud ve vojenské správě je nepřístupný. Jiné jsou však v péči přátel vojenské historie a umožňují dobrou představu o síle a formování obrany před Hitlerem. Pokud jste ukojili svoji zvědavost a touhu po výhledech, musíte se vrátit dolů do Českých Petrovic a pokračovat (po červené, nebo po loukách) na Čihák. Z původně pohraníční osady pro kameníky v pískovcových lomech, založené v r. 1679, je dnes jen pár chalup a empírová kaple sv. Anny s hranolovou věží z roku 1849.

Na Číhanou

Proti ní se nalézá Chata na Čiháku, která asi čeká na probuzení do lepších dnů. Název Čihák je odvozen od „číhati na kupce“, kteří nechtěli platit clo. Potok za chatou tvoří státní hranici, ale dnes jej můžeme překročit a jít se podívat odkud se pašovalo do Čech. Za hřebínkem však spatříme jen chátrající vesničku Lesica s kostelíkem, který je opravován. Na kladské straně, snad u potoka v Lesici, prý stával dřevěný mlýn, který sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky. Pašování vyvrcholilo po první světové válce. Zdá se těžko uvěřitelné, že před nějakými sto lety bylo Kladsko za potokem hospodářsky i průmyslově vyspělejší než území na české straně. Pašoval se ponejvíc cukr, cukerin, tabák, ale i petrolej.

Balvany a vstupní brány

Z Čiháku sejdeme asi po kilometru k mostu, pod nímž Divoká Orlice protíná snížený hřbet Orlických hor. Orlice až doposud klidně tekoucí údolím mezi Orlickými a Bystřickými horami se v tomto místě stáčí k jihu, přestává tvořit statní hranici a dravě si hloubí romantické údolí, kterým proniká do vnitrozemí Čech. Řečiště plné balvanů je obklopeno v úseku několika set metrů výraznými skalami, které vytváří zdání vstupní brány do Čech. Nově vybudovaný kamenný most s jedním obloukem, nahradil původní postavený v letech 1901–1903 českými a italskými kameníky. Pohled od řeky na most jen zdůrazňuje jméno tohoto místa – Zemská brána. Nezastavit se zde, neposedět, případně nevykoupat se v dravé vodě Orlice dokázali snad jen pašeráci, kteří mají o pár set metrů níže svoji lávku.

Překupnickou stezkou

Pašerácká lávka byla postavena z rozhodnutí místní vrchnosti a sloužila dřevorubcům či dřevařům stahujícím a svážejícím dřevo z panských lesů. Vzhledem k rozvinuté pašerácké aktivitě lze předpokládat, že ji využívali dost možná jedni a ti samí lidé. Ve dne jako dřevaři, v noci pak jako pašeráci. Současná podoba lávky je z roku 2002, po obnově dřívější stržené povodní v roce 1999. Hned za lávkou býval lovecký zámeček, tzv. Lusthaus. Později sloužil jako hájovna, ale v roce 1936 vyhořel a zanikl. Místo se dá určit jen podle zbytků dvou pstruhových rybníčků.

Po stopách českého Jánošíka

Naše cesta po proudu Divoké Orlice ke Klášterci pokračuje a krásu řeky můžeme obdivovat v kterémkoliv místě i v každém ročním období. Cestou mineme další bunkr z linie opevnění, samostatný pěchotní srub, o jehož významu a vyzbrojení si můžeme přečíst informace z tabulí Naučné stezky. Po chvíli dojdeme k vysoké skále po naší pravé ruce, která je nazývána Ledřičkovou skálou. Asi ve dvacetimetrové výšce je malá jeskyně, v níž měl dle pověsti svůj úkryt i obydlí Jánošík Orlických hor, Ledříček. Jedná se o postavu historicky doloženou z první poloviny devatenáctého století. Údajně dvacet let bohatým bral a chudým dával. Coby mistr převleků unikal dlouho spravedlnosti až do chvíle, kdy se sice neutrhlo ucho u džbánu, ale provaz, po němž se snažil dostat do své jeskyně před pronásledovateli. Pád z výšky asi desíti metrů nepřežil a vojáci ho nalezli již mrtvého.

Konečná u pekelníků

Posledních, asi dva a půl kilometru nad pravým břehem, půjdeme již osadou Klášterec. Ta byla založena před rokem 1280 pod názvem Orlitz. Z téže doby byl také nevelký klášter, jehož zbytky byly objeveny pod dnešním kostelem a hřbitovem. Svůj výlet jsme začínali u Adama, skončíme jej u čertů. Nebo snad u někoho jiného? Na rohu jedné z venkovních zdí kostela jsou zvláštní postavy. Byly nalezeny pod omítkou při opravě kostela. Laická veřejnost vede spory o tom, zda se jedná o čerty na zdi malované, nebo snad mimozemšťany. Odborná veřejnost má už jasno. Tedy záleží na tom, která. Ufologové nepochybují o vyobrazení návštěvy mimozemšťanů, teologové o bytostech pekelných. Pouze kunstologové se dosud ještě nedohodli. Prý by to mohlo být setkání nepozemského Marťana s nadpozemským pekelníkem.

Kolik měří

Délka výletu je odvislá podle volby výhledového místa, kaple, nebo Chaty na Adamu a cesty k nim. Nejdelší varianta po silničce tam i zpět by představovala asi 12,5 km. Ze samotných Českých Petrovic přes Čihák do Klášterce to není víc jak 8 km. Výlet schůdný i sjízdný v každé roční době!