text: Jana Hejlíková
V dubnu už byste určitě měli mít sklizenou veškerou zimní zeleninu, kterou jste pěstovali i pod sněhem. Jako je například růžičková kapusta, pórek, kadeřávek nebo mrkev. Jakou zeleninu tedy můžeme vysévat nebo vysazovat?
Ven na záhon – Většinu zeleniny z březnových výsevů můžeme vysévat i v dubnu. Vyséváme tedy například kořenovou zeleninu jako je mrkev, pastinák, petržel. S tím, že petržel můžeme vysévat nejen kořenovou, ale i naťovou, ať už kadeřavou nebo hladkolistou.
Další zeleninu, kterou můžeme vysévat jak v březnu, tak i v dubnu, jsou ředkvičky. Ředkvičky jsou velmi rychlé a můžeme je vysévat postupně, třeba každý týden nebo dva týdny, pro postupnou sklizeň. Ven na záhon můžeme vysévat hrášek, který jako u ředkviček můžeme vysévat postupně v průběhu dubna.
Cibule je další zelenina, kterou můžeme vysévat i v dubnu. Počátkem dubna můžeme vysazovat česnek. Ideální čas pro výsadbu česneku je podzim. Nicméně jsou odrůdy, které jsou vhodné pro jarní výsadbu. Většina brukvovité zeleniny může v dubnu přímo na záhon. Jako například kedlubny, brokolice, kapusta, růžičková kapusta nebo květák. Můžeme na záhon přímo vysévat nebo vysazovat předpěstované sazeničky.
Ideálně z předpěstované sadby můžeme na venkovní záhony vysazovat také saláty nebo rané zelí. Vysévat nebo vysazovat můžeme i pórek. Zelenina, která se vysévá od dubna přímo na záhon, je červená řepa. V průběhu dubna už můžete vysazovat také narašené rané brambory. Narašení sadby trvá přibližně tři týdny a je potřebná teplota alespoň 8 °C a přístup světla.
Na konci dubna můžeme vysévat cukety. Vysévat můžeme kuchyňské koření a bylinky jako je kopr, kmín, koriandr, saturejka nebo pažitka. Sazenice bylinek můžeme na záhon vysazovat ke konci dubna. Jsou to bylinky jako je tymián, estragon, máta, meduňka, šalvěj, levandule, dobromysl, libeček, popřípadě yzop.
Pár tipů pro výsev ven na záhon – Pokud chcete vysévat do rovných řádků, můžete si je jednoduše vyznačit buď dřevěnou laťkou nebo můžete použít klacík, na který namotáte provázek. Pokud máte jemná, drobná semínka, které jsou například tmavá a na zemi nejsou dobře vidět, můžete hustotu výsevu kontrolovat tím, že si dospodu řádku dáte například vrstvu toaletního papíru, který posypete semínky a krásně, kontrastně vidíte, jak hustý výsev máte. Řádek pak jednoduše zahrneme zeminou a toaletní papír se hezky rozloží. Toto se hodí například na výsev mrkve.
Další pomocí pro výsev drobných semínek, abyste nemuseli potom tolik protrhávat, je, že semínka smícháte s pískem nebo s vyschlou kávovou sedlinou. Pokud si je takto namícháte a vysejete, budete mít výsev jemnější. Jestli chcete semínkům ještě trochu pomoci při klíčivosti, můžete vytvořenou jamku před výsevem prolít vodou. Určitě i v dubnu platí, že pro venkovní záhony je ideální přikrýt rostliny netkanou textilií, která je ochrání před chladem, větrem a také jim vytvoří příjemné mikroklima pro růst.
Skleník – v dubnu můžeme do skleníku nebo fóliovníku vysévat nebo vysazovat předpěstované sazenice listové zeleniny. Nabídka je opravdu široká, přes hlávkové saláty po naťovou zeleninu. To samé platí i pro brukvovitou zeleninu. Předpěstované sazenice rajčat a paprik, můžeme vysazovat do skleníku nebo fóliovníku na konci dubna. Do skleníku můžeme vysévat i cukety.
Doma za oknem – z předešlých měsíců máme doma určitě sazenice paprik, rajčat, lilku a dalších rostlinek. Na papriky už je v dubnu pozdě, ale rajčata byste ještě začátkem dubna vysévat mohli, abyste stihli letošní úrodu. V druhé polovině dubna, v domácích podmínkách vyséváme okurky. Pokud by byl opravdu teplý rok, mohli bychom sazenice okurek vysazovat do fóliovníku nebo skleníku. Ke konci dubna můžete také v domácích podmínkách vysévat dýně, melouny, lilky, cukety a patizony. V průběhu dubna si můžete doma také vysévat bylinky, jako je například máta, majoránka, lichořeřišnice a mnoho dalších. V dubnu doma můžeme vysévat také lilky nebo melouny.
Z těch netradičních, až možná exotických plodin, můžeme vysévat teplomilné liány jako je například kiwano, cucamelon nebo také ačokča. Mezi květiny, které jsou velmi nápomocné v naší zahradě, také patří teplomilná lichořeřišnice, kterou si určitě také v průběhu dubna vysejte. Pro výsev doma na okenním parapetu zvolte ideálně jižní okno. Pokud ho nemáte, zvolte jihozápadní nebo jihovýchodní okno. Severní okno je nejméně vhodné pro výsevy, protože má nejméně světla a rostlinky se vám budou nejvíce vytahovat.
Test klíčivosti semen – test klíčivosti je opravdu jednoduchý. Stačí vzít papírovou utěrku, toaletní papír nebo vatu, kterou namočíte do vody. Přiložíte daná semínka, která chcete otestovat, a takto navlhčená semínka s papírem dáte do igelitového sáčku, který vám zajistí udržení vlhkosti. Sáček se semínky dáme někam do teploty kolem 20 °C–25 °C, u semínek paprik až 25 °C–30 °C. Pokud dáte semínkům ideální vlhkost a teplotu, pak by u většiny zelenin během několika dní měli být znatelně klíčky. U některých zelenin, jako je například mrkev, může trvat klíčení až několik týdnů.
V každém případě, můžete takto posoudit, kolik procent semínek vám vyklíčilo. Ideální je, pokud vám vyklíčilo mezi 80 %-90 % semínek. Jestliže vám vyklíčí pod 50 % semen, je určitě dobré pořídit semínka nová. Dalším takovým trikem, jak můžete eliminovat vyschlá a neklíčivá semínka, je test ve sklenici vody. Stačí si dát do sklenice vodu, nasypat semínka a nechat půl hodiny až hodinu odstát. Semínka, která budou klíčit, vám klesnou na dno. Ta semínka, která jsou vyschlá, vám zůstanou plavat na hladině.
