Výsev zeleniny v únoru

text: Jana Hejlíková
My zahradníci už se nemůžeme dočkat, kdy své ruce ponoříme do hlíny. Zima je ještě za okny, ale v únoru můžeme vysévat první semínka pro předpěstování sazenic. V druhé polovině měsíce už má denní světlo přes deset hodin, což je pro rostlinky hodně důležité. Pokud tedy budete v únoru vysévat, směřujte výsevy spíše do druhé poloviny měsíce, aby rostlinky nebyly moc vytáhlé a slabé. Čím více světla budou mít, tím se jim bude lépe dařit. Samozřejmě pokud máte pěstební světla a vhodné podmínky, můžete začít vysévat i dříve. Pro běžné pěstování na okenním parapetu je třeba si na denní světlo počkat. Co tedy můžeme v únoru vysévat?
Můžeme začít s výsevem chilli papriček a paprik, protože mají dlouhou vegetační dobu a náskok například oproti rajčatům se jim hodí. Pro výsev použijte kvalitní výsevní substrát. Semínka paprik nejsou příliš velká, vyséváme je do hloubky dvakrát větší, než je semínko samo. To v podstatě znamená, že je položíme na povrch a přisypeme velmi malou a jemnou vrstvou substrátu. Tento substrát už nezalévejte, abyste si semínka nevyplavili. Stačí je pouze rozprašovačem navlhčit. Abyste vytvořili příjemné mikroklima pro klíčení a růst rostlin, můžeme takto vysetá semínka přiklopit nějakým průhledným poklopem nebo například mikrotenovým sáčkem. Poklop nebo mikrotenový sáček by měl mít určitě nějaké otvory, aby mohla přebytečná vlhkost odcházet. Semínka paprik nevysévejte příliš hustě, abyste potom při přesazování nepoškodili jejich kořeny. Klíčení semínek můžeme urychlit tím, že je den dopředu namočíme do vlažné vody. Semínka paprik potřebují pro klíčení poměrně vysoké teploty mezi 25 °C a 30 °C, nepotřebují k tomu ale světlo. Jakmile se objeví první děložní lístky, je potřeba rostlinky dát na světlo, ideálně okenní parapet směrem na jih. Jakmile jsou sazenice větší, už nepotřebují tak vysoké teploty. Rostliny budou krásně růst při klasické pokojové teplotě.
Vysévat můžeme také celer, který se dá vysévat teoreticky už v lednu, ale není třeba to uspěchat a výsev v únoru bohatě postačí. Pokud mají ideální podmínky vyklíčí i za týden, jinak běžně si můžeme počkat i dva až tři týdny. Celer můžeme vysévat jak bulvový, tak i řapíkatý. Další únorovou klasikou pro výsev je lilek. Dále brukvovitou zeleninu jako je brokolice, květák, rané zelí, kapusta nebo růžičková kapusta. Co se týče květáku a brokolice, tam většinou postačí pár rostlin a doporučuji tak postupný výsev s odstupem třeba dvou týdnů, abyste neměli hromadu květáku najednou, ale aby vám dozrával postupně. To samé platí i pro kedlubny. Vysévat můžete i rané odrůdy kedluben jak bílé, tak i modré. Začít můžeme s výsevem raného salátu, vybírejte ale odrůdy, které jsou pro toto rané pěstování vhodné, jako je například dubáček. Vysévat lze i pro předpěstování cibuli, kterou pak přesadíte na záhonek, a to jak kuchyňskou cibuli, tak i jarní cibulku. Ale pozor, jde o výsev semínek, cibuli sazečku vysazujeme až později. Vysévat lze i špenát, který můžeme vysévat od podzimu, přes zimu až do jara. Na léto to není vhodná zelenina, protože rychle vybíhá do květu. Vhodná je například odrůda winterriesen. Špenát potřebuje pro klíčení nižší teplotu, než je pokojová. Bude mu tedy lépe v chladnější místnosti nebo ve skleníku. Při vysokých teplotách v místnosti by nemusel vůbec vyklíčit. Koncem února můžeme vysévat pro předpěstování rané odrůdy pórku i řepu, kterou můžeme využít na čerstvé a mladé lístky a potom později v březnu vysévat pro bulvy. Dále můžeme koncem měsíce vysévat pažitku. Ovoce, které můžeme v únoru vysévat jsou měsíční jahody. Předpěstovat si tak sazeničky, abyste už v letošní sezóně měli první ovoce.
Co se týká výsevu ven přímo na záhon, tam vysévejte jen když není půda zmrzlá, jinak počkejte s výsevem až půda rozmrzne. Vysévat lze například bob zahradní, který můžeme vysévat ven rovnou na záhon nebo i předpěstovat doma. Při teplotách kolem 20 °C vyklíčí rychleji a přibližně po týdnu můžeme malé rostlinky přesunout do skleníku, který je nevyhřívaný a v březnu můžeme dát ven na záhon. Pokud vysejete bob přímo na záhon ven, vyrostou o trochu déle, ale nebudete mít práci s přesazováním. Ven na záhon můžeme také zasévat rané odrůdy mrkve a petržele. Pokud je půda zmrzlá, můžeme vysévat do skleníku nebo do pařeniště.
Doufám, že vám byl článek inspirací a vysejete si svá první letošní semínka.