text: Pavel Troják
Informace zveřejněné ministerstvem školství ukazují, že velká část základních a středních škol je vybavena Wi-Fi sítěmi. Přesto to neimplikuje možnost bezproblémového přístupu k internetu pro učitele během vyučování. Navzdory tomu digitální učební materiály integruje do své výuky pravidelně každý týden více než 80 procent učitelů. Školní instituce se snaží udržet si krok s moderními technologiemi, avšak to se nedaří vždy během výuky…
Během setkání s rodiči na základní škole v Opavě předložila učitelka neobvyklou žádost – zda by rodiče mohli zajistit svým dětem mobilní internetová data. S ambicí obohatit výuku o interaktivní prvky se potýká s problémem, že ve škole není univerzální přístup k Wi-Fi a školské vedení nevykazuje zájem situaci měnit. „V celé škole je dostupné internetové připojení pouze v jedné učebně, což je důvod, proč je stále vytížená. Domnívám se, že žáci bez přístupu k mobilním datům budou oproti ostatním, kteří data mají, znevýhodněni,“ popisuje stav na škole Martin H., rodič jednoho ze žáků. Dále vysvětluje, jak učitelka ochotně nabídla svůj mobil jako hotspot pro ty, kteří nemají vlastní data. „Náš syn spotřebuje data za jeden den,“ sdílí zkušenost otec o tom, jak funguje třída bez školní Wi-Fi. Nicméně, tento způsob řešení považuje za zastaralý. Podle jeho názoru by škola neměla očekávat, že rodiče budou řešit připojení k internetu pro své děti, ale měla by sama poskytovat odpovídající podmínky pro digitální vzdělávání.
Přestože většina novějších vlaků a tramvají již nabízí připojení k Wi-Fi, některé školy stále zůstávají v této oblasti pozadu. To i přes skutečnost, že ministerstvo školství minulý rok poskytlo školám téměř 1,5 miliardy korun na digitální výukové nástroje a další informační technologie. Letošní rozpočet ministerstva obsahuje další více než miliardu korun na IT vzdělávání a pro příští rok je přichystáno několik set milionů korun. Školy začaly po pandemii covidu investovat do vybavení zejména po zkušenostech s distanční výukou.
Ondřej Neumajer, vedoucí oddělení digitalizace ve vzdělávání z Národního pedagogického institutu, potvrzuje, že úroveň vybavení škol je velmi různá a závisí především na přístupu jednotlivých ředitelů k dané problematice. Miroslav Hřebecký z Eduin souhlasí s tím, že technické vybavení často koreluje s řídícími a finančními schopnostmi ředitele. Podle něj existují ředitelé, kteří jsou aktivní a hledají dodatečné zdroje, podporují technologický pokrok, zatímco jiní jsou pasivní a smiřují se se situací, naučili se přežívat v daných podmínkách.
Některé školy stále pracují v režimu, kdy od žáků očekávají, že na začátku školního roku přinesou balík papírů, aby jim učitelé mohli rozmnožovat pracovní listy a testy. To se týká i zmíněné opavské školy. Martin H., otec jednoho ze studentů, poukazuje na to, že někteří učitelé zadávají jako domácí úkol tisk pracovních listů. Ti, kteří tisknout nemohou, si musí obsah přepsat do sešitu, aby mohli ve třídě pracovat. Tuto praxi považuje za diskriminační a absurdní, protože podle něj škola tímto způsobem trestá děti za socioekonomické poměry jejich rodin.
Pavla, učitelka německého jazyka na střední škole v Kolíně, se také setkala s nepochopením ze strany školního vedení. Popisuje situaci, kdy na její škole je Wi-Fi dostupná pouze pro pedagogický sbor. Spolu s kolegy se obrátili na ředitele s žádostí o Wi-Fi pro studenty, ale bylo jim řečeno, že se o to mohou pokusit znovu, až nastoupí nové vedení. Ředitel, který je již v pokročilém věku, není orientovaný v technologiích a nepřítomností ve třídách si neuvědomuje důležitost připojení pro vyučování, vysvětluje Pavla.
Nicméně studentům velice prospívá využívání telefonů pro procvičování slovíček a jiné aktivity při hodině. Učitelé často přistupují k aplikacím, které umožňují vytvářet interaktivní kvízy. Pavla vysvětluje, že její žáci si tak lépe zapamatují slovní zásobu a lépe rozumějí učivu. Kromě toho zdůrazňuje další přínosy, jako je úspora papíru, což přináší úspory času, peněz i ochranu lesů.
V praxi to vypadá tak, že studenti používají svá mobilní data, někdy pracují ve dvojicích a jedna ze studentek dokonce nabídla, že poskytne ostatním připojení přes hotspot. Tento nedostatek připojení není způsoben nedostatkem internetu vůbec, protože podle dat ministerstva školství disponuje většina základních i středních škol bezdrátovou sítí. Problémem je, že přístup k internetu není automaticky poskytován pro výuku s žáky. Statistiky škol obvykle reflektují pouze skutečnost, že škola má internetové připojení, ale nezmiňují, kdo k němu má opravdu přístup.
V některých školách se internet používá pouze během hodiny, pro kterou si učitel Wi-Fi rezervoval, aby se předešlo zpomalení nebo přetížení sítě. Podle vyšetřování Nejvyššího kontrolního úřadu z minulého roku přitom využívá digitální výukové materiály v hodinách alespoň jednou týdně v průměru přes 80 % učitelů a téměř sedmdesát procent učitelů je využívá každý den. Mezi nejčastěji využívané materiály patří videa a prezentace.



