text: Aleš Meduna
V půvabné krajině Kokořínska se nachází mnoha tajemstvími opředený hrad Houska. Není známo, kdo přesně hrad založil, k jakému účelu sloužil, nestojí v blízkosti žádné hranice ani obchodní stezky, proto si uchovává svá tajemství do dnešních dob.
Podle nejnovějších poznatků vyplývajících z archeologického průzkumu byl hrad založen v první polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. téměř souběžně s blízkým hradem Bezděz stejnou stavební hutí. Hrad vyrostl v lokalitě původně dřevěného, později kamenného hradiště, které vévoda kmene Pšovanů Slavibor založil pro svého syna Houseka. Housku získali Berkové z Dubé. Bezpečnost hradu zajišťovala především jeho poloha. Téměř kolmé stěny skály, na které byl postaven, chránily hrad ze tří stran, pouze jižní stranu, z které byl přístup do hradu, bylo nutné opevnit. Cesta vedla nejprve na předhradí bráněné příkopem a zdí, kde se pravděpodobně nacházely hospodářské budovy. Jednotlivá poschodí hradu nebyla spojena schodištěm uvnitř stavby, ale přístup do nich byl po dřevěných pavlačích zavěšených na kamenných krakorcích. Roku 1432 panství koupil Jan Smiřický. Nový majitel pocházel z nižší šlechty, z málo významného rodu, který vděčil za svůj vzestup jen době, ve které žil. Jan Smiřický vedl nebezpečnou politickou dráhu a roku 1453 byl za zradu popraven. Jindřich Smiřický, další vlastník panství, se dočkal povýšení do šlechtického stavu a jeho syn Jan prodal roku 1502 Housku Václavu Hrzánovi z Harasova. Hrzánové se snažili vyniknout ve veřejných funkcích. Tobiáš Hrzán se v polovině 16. století stal krajským hejtmanem rytířského stavu Boleslavského kraje. Během jejich vlády došlo k renesanční přestavbě, která podstatně změnila jeho vzhled i vnitřní rozdělení prostor. Na počátku 17. století získal zámek opět rod Berků z Dubé, konkrétně Václav starší. Ten patřil k odpůrcům Habsburků a po bitvě na Bílé hoře došlo ke konfiskaci jeho majetku ve prospěch Albrechta z Valdštejna. Po skončení třicetileté války bylo rozhodnuto o zboření hradu, ale nakonec došlo jen ke stržení opevnění a hospodářských budov. Roku 1700 Housku koupil hrabě Jan Vilém z Kounic, od té doby zámek chátral a je uváděn jako zřícenina. Budova však byla udržována tak, aby mohla sloužit jako sídlo správce panství. Teprve na počátku 19. století nechal Vincenc Karel Kounic Housku opravit. Při rekonstrukci byly strženy renesanční štíty, na nádvoří vznikly kamenné pavlače a ve fasádě proražena nová okna. Budovy dostaly nové omítky. Za první republiky zámek koupil průmyslník a politik Josef Šimonek.
Zámek sloužil jako letní a reprezentativní sídlo rodiny. Za druhé světové války došlo k další konfiskaci, tentokrát německé. Po roce 1989 byl zámek vrácen dědicům Josefa Šimonka, kteří zámek opravili a zpřístupnili pro veřejnost.
Dispozice hradu byla dvojdílná. V silně změněné přední části byla archeologickým výzkumem zachycena část opevnění a nádvorní zdi čelní budovy. Zadní část tvořila tři palácová křídla, dochovaná v plné výši. Na čelní straně tuto část hradu uzavírala hradba a v nároží se na vystupujícím skalním bloku vypínala čtverhranná věž. V patře se nacházely hlavně obytné a reprezentační prostory. Spojení jednotlivých úrovní umožňovala šneková schodiště. Druhé patro již mělo spíše pomocný, obranný a provozní charakter. Na nádvorní straně je osvětlovala sdružená okénka. Houska náleží mezi nejlépe dochované královské hrady Přemysla Otakara II. Nejvýznamnější částí hradu je kaple. Právě ta má stát nad skalní průrvou, která vede přímo do hlubin pekel. Kaple je tajuplná stejně jako celý hrad. Neexistují totiž o ní téměř žádné dochované písemné zmínky. Lze předpokládat, že vznikla někdy v průběhu 13. století. V závěru 16. století došlo k rozdělení dřevěným stropem do dvou podlaží a původní fresky zamalovány. Do stěn gotické kaple byl druhotně osazen renesanční portál. Neobvyklé je, že podlaha kaple se nachází o něco níže než dlažba nádvoří. Zajímavé jsou kamenné sedile, které tvoří závěr kaple a její severní stěnu. Unikátní jsou zdejší fresky. Kromě tradičního Ukřižování, zobrazení svatého Kryštofa nesoucího Ježíška a výjevů ze života Panny Marie zde najdeme například Archanděla Michaela jako rytíře bojujícího s drakem nebo vážícího lidské duše (což je velmi vzácné vyobrazení). Zcela unikátní je pak freska levoruké lučištnice v podobě kentaura. V posledních deseti letech byly původní fresky restaurovány.
Hrad je opředen pověstmi, jedna z nich se vztahuje k období po třicetileté válce, kdy se na hradu usadil oddíl švédských vojáků, kterým se nechtělo domů, a raději se živili loupežnictvím. Velel jim jakýsi důstojník jménem Oront. Tahle banda se nikoho nebála, přepadala pocestné, ale i okolní města, zejména Mělník. Až myslivci Jirandovi poradila jeho babička, aby si nechal u kováře ulít zvláštní koule, a to přesně o půlnoci za novoluní. Jiranda se domluvil s kolegou Mazancem, zašli za kovářem a nechali si u něj ulít potřebné koule. Pak k sobě přibrali několik chlapů ze vsi, vzali silné provazy a v noci se připlížili k zámku. Když zpozorovali, že se z komínů kouří, vyšplhali s pomocí lan a skob na půdu. Tady pak vyndali ze střechy jeden šindel a otvorem Jiranda prostrčil pušku s očarovanou koulí v hlavni. Sotva se rozednělo, vzkřikl Mazanec: „Oronte, Oronte, jdeme si pro tebe!“ Jiranda zamířil a vystřelil. Koule zasáhla Švéda přímo do hlavy, ostatní členy jeho bandy pochytali sedláci, svázali a odvedli do Mělníka, kde je přivítali místní konšelé a štědře statečné muže obdarovali. (Z knihy F. Krumlovský: Krvavé příběhy z hradů a zámků, 2008).
Hrad je opředen mnoha pověstmi, záhadami a tajemstvími. Již v dobách minulých lidé usoudili, že právě zde je vchod do pekla. Kronikář Václav Hájek z Libočan ve své Kronice píše:„ a když byl hrad dokonán, nalezena jest nedaleko od toho hradu díra jedna u veliké skále, v kteréžto díře množství rozličných duchů obývalo, kteří pomalu více a více lidem tu obývajícím překážku činili a někdy rozličných hovad tvárnosti proměňujíce se lidem tu obývajícím ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi, takže pro rozličné lidem od tých duchů překážky a přísahy ten hrad byl pustý zuostaven.“
V měsíci říjnu je hrad otevřen o víkendech od 10 do 16 hodin. Základní vstupné činí 180 Kč, snížené pro děti, studenty a seniory pak 130 Kč, rodinné vstupné 520 Kč. Přijeďte se podívat na tajuplný hrad Houska, kde se zem dotýká samotného pekla!
