Zámek Choltice, barokní perla českého umění

Městys Choltice leží asi 15 kilometrů jihozápadně od Pardubic a žije tu 1200 obyvatel. První písemná zmínka o Cholticích je z roku 1285. Je to listina, kterou dal český král Václav II. šlechtici Záviši z Falkenštejna města Lanškroun, Poličku a hrad Landsperk. Jako svědek tohoto daru podepsal listinu také Beneš z Choltic.

V roce 1372 se uvádí Mikuláš z Choltic. Majitelé panství se často střídali, v roce 1469 přečkala choltická tvrz vpád uherských vojsk krále Matyáše Korvína, táhnoucích proti českému králi Jiřímu z Poděbrad. Od hlavního uherského vojska, táhnoucího od Chrudimi k Čáslavi, se oddělil v Heřmanově Městci houf, který vyplenil a vypálil několik tvrzí v okolí.

Tvrz v Cholticích nebyla dobyta, ale byla značně poškozena a záhy došlo k přestavbě na zámek čtvercového půdorysu s věží. Do zámku se vcházelo branou přes vodní příkop po zdvihacím mostě. Zámek měl 36 místností, kuchyň, spižírnu a 4 sklepy. Vodním příkopem s mostem byl oddělen od panského dvora. Zámek byl chráněn dvěma rybníky a vodním příkopem.

V roce 1541 získal panství Jiří Gerštorf z Gerštorfu, ale kvůli účasti na českém stavovském povstání byl jeho potomkům majetek zkonfiskován. Zámek koupil Kryštof Šimon Thun a tento rod vlastnil zámek s krátkou přestávkou až do roku 1945.

Během třicetileté války se zámek neopravoval, tak došlo k destrukci stavby, která dle Bohuslava Balbína, českého dějepravce, „stála na hromadě sutin, bylo lze pochybovat, zda stála, když denně nějaká její část se zřítila, a zvláště jakýsi dům na této ploše postavený hrozil sesutím, který sotva ptáci neřkuli pán mohl obývati a mnohými požáry byl znetvořen.“

Thunové se rozhodli pro vybudování nového zámku. Podle návrhu měl mít podobu čtverce, jehož tři strany měly tvořit budovy a severní, volná strana, měla být uzavřena mohutnou mříží. Nedostatek finančních prostředků nedovolil stavbu dokončit, v podstatě byla realizována jen polovina návrhu.

Zámek je raně barokní budova. Vnějšek je členěn toskánskými pilastry. V jižním křídle zámku je vestavěna kaple svatého Romedia, která představuje skutečný klenot barokního umění.

Svatý Romedius byl oblíbený tyrolský světec, o jehož životě není mnoho známo. Podle tradice pocházel ze šlechtické rodiny a svůj majetek daroval kostelům v Augšpurku a Tridentu. Po zbytek života žil jako poustevník, kult svatého Romedia je v Tyrolsku uctíván od 12. století.

Kaple svatého Romedia je dnes farní kostel. Vchod do kaple je z nádvoří a tvoří jej toskánské sloupy s balustrádou. Kaple je osmiboká stavba, uvnitř je bohatě zdobená. Měří na výšku 24,5 metru, na hlavním oltáři je obraz svatého Romedia uzdravujícího člověka posedlého ďáblem, který namaloval významný barokní malíř J. M. Rotmayer a kapli ho daroval sám arcibiskup Jan Arnošt Thun roku 1691.

V sakristii je 12 obrazů apoštolů, zřejmě dílo barokního mistra Karla Škréty. Štuky prováděl Petr Pavel Vago z italského města Como.

Zatímco v jiných zámcích jsou kaple malé, někdy jen prostě zařízené a bohatě vybavené interiéry, které poskytovaly pohodlí, u choltického zámku je tomu naopak. Skrovně zařízené bydlení a bohatě zdobená kaple.

Na rozích vchodů a obdélníkových oken jsou postavy světových kacířů, mj. Jana Husa, Jeronýma Pražského, Martina Luthera či Jana Kalvína. Pod nimi jsou medailony s jejich hanlivými znaky. Stěny jsou zdobeny bohatou plastickou štukaturou, girlandami z ovoce, perlovcem a jednorožci. Interiér kaple dotváří také bohatá sochařská výzdoba.

V nově vystavěném zámku založili hraběcí manželé roku 1672 lékárnu pro chudé. Posledním majitelem Choltic z rodu Thun-Hohenstein byl Leopold Maria. Po roce 1945 byl choltický majetek konfiskován podle Benešových dekretů, v roce 1946 bylo na zámek umístěno vlastivědné muzeum, přibyly ozdravovna mateřské školy, tělovýchovné organizace.

Dnes je zámek ve vlastnictví městysu Choltice a je veřejnosti přístupný. Na místě bývalé barokní zahrady je přírodně krajinářský park, který přechází v rozsáhlou oboru se třemi rybníky. Park je dnes chráněn coby přírodní rezervace.

V Cholticích se narodil malíř Josef Vojtěch Hellich (1807–1880), autor velmi slavného portrétu Boženy Němcové, který nalezneme snad v každé příručce dějin literatury.

Ačkoliv je choltický zámek po dobu zimní sezony uzavřen, až budete plánovat tipy na výlety po pamětihodnostech naší země, zavítejte na zámek v Cholticích. Zámek a zejména kaple přinášejí neobyčejnou krásu barokního umění, malířství, sochařství i architektury.