text: Aleš Meduna
Při východní hranici Čech, kde se údolí říčky Loučné začíná zužovat, a starobylá Trstenická stezka její údolí opouští, se nachází město Litomyšl. První písemný doklad osídlení těchto míst v 11. století zaznamenal kanovník Kosmas připomínající Litomyšl jako hrad rodu Slavníkovců. Počátky zámeckého areálu sahají až do středověku, kdy zde nejprve stála premonstrátská kanonie s románskou bazilikou, která byla v polovině 14. století přeměněna v sídlo nově zřízeného litomyšlského biskupství, z jehož objektů se po husitských válkách stalo sídlo světských majitelů. Roku 1552 získal panství zahrnující kromě Litomyšle ještě 50 vesnic do zástavy Jaroslav z Pernštejna, člen jednoho z nejbohatších šlechtických rodů v českých zemích. Po Jaroslavovi převzal majetek i dluhy jeho bratr Vratislav z Pernštejna, nejvyšší kancléř království, po panovníkovi nejvýše postavený úředník. Ten potřeboval získat v Čechách důstojné sídlo a jeho volba padla právě na Litomyšl. Projekt zámku vypracovali a dozor nad jeho stavbou měli stavitelé Jan Baptista a Oldřich Avostalis de Sala. Zámecká budova byla koncipována na osu čtvercového druhého nádvoří, obklopeného ze tří stran dvoupatrovou pilířovou a sloupovou arkádou a uzavřeného ze severu spojovacím křídlem se sgrafitovými výjevy ze Starého Zákona a ústřední dvojicí bitevních scén. Hladké stěny zámecké budovy vyzdobila psaníčková sgrafita, kterých je téměř osm tisíc. Sgrafito je technika grafické výzdoby omítkových povrchů staveb, princip spočívá v nanesení dvou různobarevných vrstev omítky, přičemž část horní, ještě vlhké, omítky se odstraní škrábáním, odhalená kontrastující spodní vrstva pak tvoří požadovanou dekoraci vnější fasády, případně i interiérů staveb.
Pernštejnové vlastnili zámek až do počátku 17. století, poté zámek získali Trauttmansdorffové. Během této doby došlo zejména k úpravě interiérů. Na konci 18. století vzniklo zámecké divadlo jako druhé nejstarší palácové divadlo v českých zemích, po českokrumlovském. Členové hraběcí rodiny Valdštejnů-Vartemberků, kteří zámek tehdy vlastnili, hráli pro potěšení sebe i publika z města oblíbené konverzační komedie. Divadlo se dochovalo dodnes včetně jevištní mašinérie i osvětlovací techniky, cenný je jedinečný soubor dekorací Josefa Platzera, císařského dvorního malíře.
V polovině 19. století získal panství kníže Maxmilián Thurn-Taxis, tento rod jej vlastnil až do konce druhé světové války, poté byl zámek znárodněn na základě dekretů prezidenta E. Beneše a krátce nato zpřístupněn veřejnosti. Ve druhé polovině 20. století došlo k opravám zámecké budovy, obnovení lunetové římsy i sgrafitové výzdoby. Rozsáhlé opravy zámku probíhají také v současné době. Pro své architektonické a umělecké hodnoty byl zámek v Litomyšli prohlášen za národní kulturní památku a v roce 1999 zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
V současné době je přístupný jeden zámecký okruh, který zahrnuje první patro západního křídla s reprezentačními a soukromými pokoji hraběte Antonína I. z Valdštejna-Vartenberka a jeho manželky Kajetány, prohlídka vrcholí návštěvou zámeckého divadla. Zámek je přístupný v září denně, mimo pondělí, od 10–16 hodin, v říjnu jen o víkendech od 10–15 hodin. Základní vstupné činí 200 Kč, zlevněné vstupné ve výši 160 Kč mají senioři nad 65 let a mládež ve věku 18–24 let, stejnou výši platí i držitelé ZTP/P, děti od 6 let platí 60 Kč, děti do 6 let mají vstup zdarma.
V prostorách rozlehlého litomyšlského zámeckého areálu je možno kromě klasické návštěvní trasy shlédnout i další interiérové instalace a expozice. V části předzámčí to je například rodný byt Bedřicha Smetany. Město Litomyšl má řadu dalších zajímavých historických staveb, například restaurovaný Portmanův dům čp. 75 v ulici Terezy Novákové s malbami Josefa Váchala, proboštský kostel Povýšení svatého Kříže, založený v roce 1356 jako konventní chrám augustiniánů poustevníků, špitální kostelík Rozeslání svatých Apoštolů, předhusitská stavba, upravená do nynější podoby v první polovině 19. století, odsud je již jen pár kroků na hlavní náměstí. Jeho dominantou je věž radnice, která má dnes renesanční podobu, je na ní umístěn orloj, měšťanské domy na obou stranách hlavního náměstí i v postranních uličkách byly v průběhu staletí vybavovány podloubím, nejstarší zděné domy mají pozdně gotickou podobu.
Zámek v Litomyšli je jednou z nejcennějších renesančních staveb u nás, rovněž město nabízí řadu krásných staveb, uměleckých sbírek a jistě vás uvítá a okouzlí. Přijeďte na návštěvu, nebudete litovat!
