text: Vladimíra Holmanová
Je dominantní, nepřehlédnutelnou památkou města Mikulov v Jihomoravském kraji. Zámek, umístěný na vysokém vápencovém útesu, zvaném Zámecká hora, je nejen symbolickým centrem města, ale také důležitým centrem kulturního a společenského života regionu.
Dle archeologických nálezů stála na Zámecké hoře v 11.-12. století roubená stavba, jejímž úkolem bylo střežit hranici Moravy. Podnět pro vybudování kamenného hradu dal Přemysl Otakar I. První písemné dochované texty o historii zámku jsou z roku 1249, kdy hrad daroval Přemysl Otakar II. Jindřichu I. Lichtenštejna. V držení Lichtenštejnů hrad zůstal až do roku 1560. Do té doby byl hrad mnohokrát přestavován, většinou z důchodu zlepšení obranyschopnosti a zvětšení jeho kapacity. V 16. století, za vlády Dietrichsteinů, došlo k rozsáhlé renesanční přestavbě, která zámku vtiskla jeho charakteristický vzhled. Důležitý okamžik pro historii zámku nastal v roce 1719. Tehdy požár zachvátil celý zámek a ten vyhořel do základů. Tehdejší majitelé se rozhodli zámek znovu vystavět.
V roce 1805 si prostory mikulovského zámku vybral Napoleon Bonaparte pro vyjednávání o mírových smlouvách mezi Francouzským a Rakouským císařstvím a v roce 1866 po bitvě na Chlumu u Hradce Králové bylo na zámku podepsáno příměří mezi Rakouskem a Pruskem, které je známo jako „Mikulovské příměří“. Dietrichsteinové zámek vlastnili až do 20. století a zásadně přispěli k jeho rozvoji. Zámek byl vážně poškozen během druhé světové války a následujícího období socialismu, což vedlo k jeho postupnému chátrání. Na přelomu 20. a 21. století však byly zahájeny rozsáhlé restaurátorské práce, jejichž cílem bylo obnovit zámek v jeho dřívější slávě. Interiéry zámku jsou stejně působivé jako jeho exteriér, s bohatě zdobenými sály a komnatami, které uchovávají řadu uměleckých děl a historických artefaktů. Mezi nejvýznamnější prostory patří Knihovnice s historickými rukopisy a vzácnými tisky a rytířský sál, známý svými freskami a slavnostní atmosférou.
V současnosti je zámek přístupný veřejnosti a slouží k mnoha účelům. Jeho prostory hostí muzejní expozice, které představují Mikulova a jeho okolí, vinařství, které je pro tuto oblast tradiční, a různé kulturní a společenské akce, včetně koncertů, výstav a svateb. Mikulov a jeho zámek jsou součástí Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO, což přitahuje návštěvníky z celého světa. Víno má v Mikulově dlouhou tradici a zámek se aktivně podílí na propagaci vinařství. V okolí Mikulova se rozkládají rozsáhlé vinice, které jsou součástí mikulovské vinařské podoblasti.
