Náměšť nad Oslavou je město na Moravě v okrese Třebíč. Historické jádro je městskou památkovou zónou. První zmínka o městě pochází z roku 1234, kdy městský hrad patřil do majetku Meziříčských z Lomnice.
Dominantou města je zámek. Zámku předcházel hrad. Doba založení prvotního hradu není dosud přesně datovatelná, ale lze předpokládat, že Náměšť vznikla v údolí řeky Oslavy někdy kolem roku 1220. Na konci 14. století získali hrad pánové z Kravař, později pak Matěj Švamberk, Znata z Prus a Melic a Ctibor Tovačovský z Cimburka. V polovině 15. století se hrad opět vrátil rodu pánů z Lomnice. Sňatkem Libuše, dcery Jana z Lomnice a na Náměšti s Bedřichem ze Žerotína přešlo panství do vlastnictví jednoho z nejmocnějších moravských šlechtických rodů.
Za vlády Žerotínů se Náměšť stává významným střediskem kulturního a společenského života, zároveň dochází k výraznému ekonomickému rozvoji okolí. Žerotínové přestavěli hrad na renesanční zámek. Za působení tohoto rodu došlo též k přemístění bratrské tiskárny do blízkých Kralic, kde vzniklo jedno z nejcennějších děl pisemnictví té doby, Bible kralická.
Pohnuté události třicetileté války se nevyhnuly ani Náměšťsku. To bylo postiženo drancováním a vypalováním. Od Žerotínů získal panství generál Albrecht z Valdštejna. Ne pro sebe, ale pro Jana Křtitele z Verdenbergu. Tomuto majiteli vděčí město za stavbu kostela Jana Křtitele a také za listinu, kterou byla Náměšť povýšena na městečko.
Roku 1752 získal panství rod Haugwitzů. Bedřich Vilém Haugwitz byl nejvyšším kancléřem království a zasloužil se o ekonomický, hospodářský a kulturní rozvoj panství. Bedřich Vilém byl významným státním úředníkem, hlavním strůjcem první etapy reforem za vlády Marie Terezie. Pocházel z protestantské rodiny, ale přestoupil k víře katolické. Nejprve vstoupil do služeb rakouského císaře Karla VI., později pak Marie Terezie. Byl dvakrát ženat, zemřel roku 1765 na následky úplavice a je pohřben v rodné hrobce v Náměšti.
Zejména za Jindřicha Viléma III. (žil v letech 1770-1842) došlo k rozmachu kulturního života. Vznikla zámecká kapela, která měla 31 instrumentalistů, 24 zpěváků a 9 sólistů. Počet hudebních produkcí byl poměrně vysoký, více než dvacet za sezónu. Hrabě se přátelil s mnoha největšími osobnostmi tehdejší hudby, např. s německým hudebním skladatelem Christophem Willibaldem Gluckem. Na zámek opakovaně zavítal i italský dirigent a skladatel Antonio Salieri, který hraběti údajně věnoval své Rekviem.
Hraběcí rod Haugwitzů panství drží až do konce druhé světové války, kdy poslední majitel hrabě Jindřich se svou rodinou musel zámek opustit na základě dekretů prezidenta republiky. V roce 1945 byl zámek vybrán jako sídlo prezidenta na Moravě, a proto byl pro tento účel podroben rozsáhlým úpravám, zejména reprezentačních prostor v prvním patře.
Zámek Náměšť nad Oslavou dnes představuje rozlehlý renesanční zámek sestávající ze čtyř křídel a čtyř nadzemních podlaží soustředěných kolem obdélného nádvoří. Hmota zámku obsahuje zdivo staršího gotického hradu a patří k nejvýznamnějším příkladům renesančního stavitelství na Moravě. Celý zámek obklopuje rozsáhlý anglický park, francouzská zahrada i užitkové zahrady se skleníky. Zámek je přístupný přemostěným hradním příkopem. Most je opatřen hodnotnou sochařskou výzdobou. Pětice skulptur zobrazuje figury sfing, koní a orla.
Ozdobou zámku je knihovna, která čítá přes 16 000 svazků. Knihovna má v zásadě encyklopedický charakter a najdeme zde díla ze všech oblastí, o které měla zájem šlechtická vrstva pobělohorské doby. Nejstarší je pravděpodobně latinsky psaný rukopis trojice Bible asi z poloviny 15. století, který svou bohatou výzdobou odkazuje na pravděpodobnou oblast svého vzniku, sice vyspělé pisařské dílny raně renesanční Francie. Knihovna obsahuje též několik prvotisků z 15. století.
Zámek je dnes přístupný veřejnosti a nabízí hned čtyři prohlídkové okruhy. První okruh – Reprezentační prostory – zahrnuje zámeckou kapli s cenným barokním zařízením, vnitřní arkádové nádvoří a reprezentační prostory prvního poschodí. Druhý okruh představuje apartmán hraběte Haugwitze. Třetí tzv. Královský okruh zahrnuje návštěvu reprezentačních salonů a zámecké knihovny. Čtvrtý okruh je věnován zámecké zahradě a parku.
