text: Vladimíra Holmanová
Nacházející se na východě Čech, má fascinující a pestrou historii, která sahá až do středověku. Původně zde stávala dřevěná tvrz, která byla postavena pravděpodobně v 13. století, kdy byla oblast pod správou rodu pánů z Rychnova. Tento rod si zvolil strategicky výhodné místo na návrší nad řekou Kněžnou. První písemná zmínka o Rychnově pochází z roku 1318, kdy je město označeno jako Richenow. V té době byl Rychnov součástí českého království, a i když se rod pánů z Rychnova postupně rozrůstal a měnil své příslušnosti k jiným šlechtickým rodům, samotná tvrz zůstávala centrem panství. V tomto období byla tvrz dřevěná a měla primárně vojenský a administrativní charakter. Počátky 14. století byly pro české země obdobím politických změn, a husitské války ve 14. a 15. století přinesly regionu Rychnova značné otřesy.
Po skončení husitských válek v 15. století se region vrátil do feudálních poměrů. V této době, kolem roku 1500, došlo k přestavbě původní tvrze na renesanční zámek. Panství Rychnov bylo následně v držení rodu Trčků z Lípy, který v té době patřil mezi významné šlechtické rody. Trčkové z Lípy provedli rozsáhlé renesanční úpravy, které zahrnovaly nejen změnu vzhledu zámku, ale také zajištění většího komfortu pro šlechtu a reprezentativní prostory pro pořádání kulturních i politických akcí. V této době se Rychnov stal důležitým kulturním a administrativním centrem regionu. V průběhu 16. století se zámek stále rozrůstal a modernizoval. Rod Trčků, i přes některé vnitřní spory, posílil své postavení ve společnosti. Zámek byl přestavěn na renesanční sídlo, které bylo reprezentativní jak pro kulturní život šlechty, tak pro správu širšího panství.
Po skončení třicetileté války se zámek dočkal dalšího zpevnění a renovace, přičemž jeho význam v regionu stále rostl. V roce 1640 koupil zámek Rychnov nad Kněžnou rod Kolowratů. Tento vlivný šlechtický rod, který se stal novým majitelem zámku, následně zahájil rozsáhlé přestavby a rozvoj sídla v barokním stylu. Kolowratové se tak stali klíčovými protagonisty dalšího vývoje zámku, přičemž pokračovali v jeho přetváření na reprezentační a kulturní centrum. Po první světové válce, kdy došlo k politickým změnám v Československu, zůstali Kolowratové vlastníky zámku, i když situace v české šlechtě byla nejistá. V roce 1948 po komunistickém puči došlo ke znárodnění a zámek Rychnov se dostal pod státní správu.
Po sametové revoluci v roce 1989 začali Kolowratové usilovat o navrácení svého majetku. V roce 1994 se jim podařilo získat zpět část svých pozemků a v roce 2000 i samotný zámek. Následně byla zahájena rozsáhlá obnova a rekonstrukce zámku, která trvá dodnes. Dnes zámek slouží nejen jako rezidence rodu Kolowratů, ale také jako kulturní a historická památka, kterou mohou navštěvovat turisté. Zámek Rychnov nad Kněžnou je dnes ukázkou dlouhé a pestré historie, která se táhne od středověké tvrze až po moderní kulturní památku. Vliv rodu Kolowratů, který se v tomto regionu etabloval v 17. století, je stále přítomný a jejich snaha o zachování historického dědictví zámku z něj činí významný kulturní a histo4 rický bod na mapě České republiky
