Text: Vladimíra Holmanová
Ve vyšší nadmořské výšce v blízkosti jesenických lázní se nachází pozoruhodný zámek Kolštejn /Branná/. Jedná se o zříceninu hradu částečně přestavěného na zámek v obci Branná. Stojí na skalnatém útesu v nadmořské výšce 630 metrů nad řekou Brannou v jihovýchodní části obce. První zmínka o Kolštejně se zachovala v listině z roku 1325, kterou neblaze proslulý násilník Jan Wüstehube daroval kameneckému klášteru v Kladsku.
Hrad byl zřejmě postaven v letech 1308-1310 v období bezvládí po vymření Přemyslovců, poté vzniklo zřejmě i městečko Kolštejn. Právě z této doby se za hradbou nacházela stojící okrouhlá věž, zvaná bergfrít, jejíž fragmenty jsou patrné dodnes. Někdy ve 30. letech 14. století byl hrad již opět v zeměpanských rukou. Král Jan Lucemburský jej patrně roku 1339 daroval mocnému českému rodu pánů z Lipé a povolil jim současně těžbu drahých kovů na kolštejnském panství. Na sklonku 14. století se Kolštejn dostává do rukou pánů z Valdštejna, jejichž erb lva přešel i do znaku městečka Kolštejn. Od Valdštejnů se kolštejnské panství dostalo do rukou starobylého severomoravského rodu pánů ze Zvole. Právě za jejich vlády dostal hradní areál svoji konečnou podobu. Zejména bylo rozšířeno a zdokonaleno opevnění předhradí směrem k městečku.
Na základech hradeb původního malého předhradí byla postavena nová obvodní zeď. Její část je dosud patrná na východní straně, kde navazovala na hradbu horního hradu. Ve druhé polovině 16. století získal panství rod Žerotínů. Za jejich éry byl areál středního hradu přebudován na zámek, trojkřídlý objekt, jehož arkádové nádvoří navazovalo na jižní straně na hradbu gotického hradu. Roku 1581 prodal Jan mladší ze Žerotína Kolštejn slezskému rodu pánů Bruntálských z Vrbna. Hynek starší Bruntálský vydal pro poddané kostelní, školský a sňatkový řád, kterým na kolštejnském panství zavedl luteránskou víru. Jeho syn Jan studoval na švýcarských kalvinistických univerzitách, zastával vysoké úřednické funkce, například správce nejvyššího hejtmanství markrabství moravského. Hynek mladší zastával pak úřad zemského hejtmana a navrhoval přemístění zemských desek na zámek v Bruntále a v případě vyhrocené situace na Kolštejn, což svědčilo o významu a pevnosti hradu a zámku Kolštejn ve své době.
Vysoké stavební náklady a úpravy interiérů způsobily, že panství zůstalo silně zadlužené. A tak došlo k jeho prodeji za obrovskou sumu 130 000 zlatých Hanuši Petřvaldskému z Petřvald. Luterán Hanuš se aktivně podílel na českém stavovském povstání, byl zemským soudcem a členem zemského direktoria. Za jeho vlády byl dostaven tzv. Dolní zámek, celá budova byla sjednocena slohově jednotným arkádovým nádvořím s fontánou se symbolikou apokalypsy na patkách arkád a s maskarony ďáblů a čarodějnic. I když zemřel ještě před bělohorskou porážkou, byly veškeré jeho statky zkonfiskovány a panství získal jako léno Koruny české kníže Karel z Lichtenštejna. Ještě za třicetileté války hrál sice Kolštejn poměrně důležitou roli jako opěrný bod císařských vojsk, neboť měl stálou, dosti početnou posádku, a sem byly také před Švédy odvezeny cenné věci z lichtenštejnských zámků. Kolštejn postupně ztrácí obytnou a reprezentativní funkci a už se nikdy nestal sídlem šlechty. Za třicetileté války bylo dobudováno opevněné předhradí směrem k městečku, kde byly za branou chráněny válcovou věží po stranách nádvoří soustředěny stavby panských úřadů. Po skončení války se Kolštejn stal jen hospodářským sídlem správy panství a jeho význam klesal. Větší část zámeckých prostor byla provizorně upravena na nájemní byty, z bývalého rytířského sálu se stala tělocvična a divadelní sál místního německého křesťansko-sociálního spolku.
Někdejší krása renesančních interiérů vzala tak z větší části zasvé. Požár roku 1770 vážně poškodil vstupní Černou věž. Daleko vážnější byl požár roku 1926, který vznikl neopatrností zámeckých nájemníků. Obec Kolštejn získala zámek po roce 1918. Po roce 1945 došlo ke změně názvu obce na jméno Branná. Prostory zámku sloužily jako vojenská posádka, škola, další prostory zůstaly nevyužité. K rozsáhlé rekonstrukci kulturní památky došlo až v posledních letech. Zámek je dnes v rukách soukromého majitele, díky kterému proběhla rekonstrukce a zámek slouží jako čtyřhvězdičkový hotel Chateau Goldenstein, jenž nabízí romantické ubytování. Součástí hotelu je zámecká restaurace, čtyři prostorné sály a 28 pokojů a apartmánů. Prohlídky zámku se konají ve dnech úterý – neděle vždy v 10 či ve 14 hodin. Přibližně hodinovou prohlídku si lze domluvit pro skupiny i mimo uvedenou dobu. Vstupné činí 90 Kč, snížené vstupné pak 45 Kč. Děti do 10 let mají vstupné zdarma.
