text: Pavel Troják
Kdysi pulsovaly železniční tratě Českou krajinou jako tepna dávající život malým městům a vesnicím. Byly nejen dopravními cestami, ale i symbolem pokroku a spojnicí mezi lidmi. Dnes na mnohých z těchto tras najdeme jen zbytky kolejnic, zarostlé náspy nebo proměněné cyklostezky. Pojďme se podívat na osudy několika zaniklých železničních tratí a zjistit, co se s nimi stalo.
Zlatá éra železnic a jejich postupný úpadek
V době průmyslové revoluce a následujících dekád byla železnice hlavním dopravním prostředkem pro přepravu osob i zboží. Stavba železnic se v Čechách a na Moravě rozběhla zejména v 19. století a přístup k vlakové dopravě znamenal hospodářský růst pro města i vesnice. Postupně ale přišly změny, především masová motorizace a budování silniční infrastruktury, která vedla k postupnému zavírání tratí.
V druhé polovině 20. století, zejména za socialismu, se sice železniční síť ještě rozšiřovala, ale po revoluci v roce 1989 se trend obrátil. Kvůli ekonomické neudržitelnosti a klesajícímu počtu cestujících se mnoho lokálek ocitlo v situaci, kdy se jejich provoz stal ztrátovým. Některé byly nejprve omezeny na sezónní provoz, jiné byly nakonec zcela zrušeny.
Trať z Hevlína do Laa an der Thaya
Jedna z nejslavnějších tratí, která dnes již neslouží svému účelu, vedla z jihomoravského Hevlína do rakouského Laa. Byla součástí mezinárodního spojování, ale po druhé světové válce a následném uzavření hranic se dostala do úpadku. Po roce 1989 se objevily snahy o její obnovu, ale k plnému znovuotevření nikdy nedošlo. Dnes je trať zarostlá a nevyužívaná.
Moldavská dráha a nevyužívané úseky
Moldavská dráha, původně stavěná pro dopravu uhlí z Krušných hor, přišla o část své trasy po druhé světové válce. Hraniční úsek mezi Moldavou a Holzhau se stal nepoužitelným a dosud nebyl obnoven.
Řada lokálek na Vysočině
Vysočina měla v minulosti hustou síť lokálek, které dnes zanikly. Příkladem může být trať z Křižanova do Velké Bíteše nebo části tratě vedoucí z Třebíče. Na mnoha místech dnes vedou cyklostezky nebo polní cesty, které sledují původní trasu kolejnic.
Dráha Vidnava – Bernartice
Tato železnice, nacházející se v oblasti Jeseníků, byla významná především pro průmyslovou dopravu v regionu. Po úpadku těžkého průmyslu a změnách v přepravních trasách došlo k jejímu postupnému útlumu a v 70. letech byla definitivně zrušena. Dnes je její část využívána jako turistická stezka.
Trať z Rakovníka do Kolešovic
Krátká, ale historicky zajímavá, trať, spojující Rakovník a Kolešovice se využívala především pro dopravu zemědělských produktů. Postupem času se ztrácela její rentabilita a pravidelný provoz byl zastaven. Dnes je část této tratě udržována pro nostalgické jízdy historických vlaků.
Trať Praha – Středokluky
Tato krátká trať, spojující Prahu s obcí Středokluky, byla využívána hlavně pro příměstskou dopravu. Vzhledem k rozvoji autobusových spojů a rozšiřování silniční infrastruktury postupně ztrácela na významu a nakonec byla zrušena. Trať Česká Lípa – Kamenický Šenov Tato malebná trať v severních Čechách sloužila k přepravě osob i průmyslových surovin. Kvůli úbytku cestujících byla v 70. letech uzavřena. Dnes ji využívají muzejní vlaky při speciálních příležitostech.
Trať Loket – Krásný Jez
Historická trať v Karlovarském kraji sloužila hlavně pro přepravu uhlí. Po útlumu těžby ztratila své opodstatnění a byla opuštěna. Některé úseky jsou dodnes patrné v krajině a občas se objevují snahy o její obnovení.
Co se stalo s bývalými tratěmi?
Mnoho opuštěných tratí bylo přeměněno na rekreační stezky, což je případ bývalé železniční trasy mezi Tachovem a Domažlicemi. Jinde se náspy a mosty staly součástí přírodní krajiny a už jen pozorný pozorovatel pozná, kde kdysi jezdil vlak.
V některých oblastech se pokoušejí nadšenci obnovit staré tratě pro turistické účely, například jako historické dráhy s parními vlaky nebo muzejními expozicemi. Často se ale jedná o finančně náročné projekty, které nejsou snadno realizovatelné.
Mohou se některé tratě ještě vrátit k životu?
Zatímco v minulých dekádách docházelo k rušení tratí, dnes se situace mění. V souvislosti s ekologickou dopravou a růstem cen pohonných hmot se diskutuje o obnově některých tratí, například pro moderní regionální vlaky nebo dokonce vodíkové soupravy.
Budoucnost bývalých tratí zůstává otázkou. Na jedné straně existuje nostalgie a snaha zachovat historii, na druhé ekonomická realita, která neumožňuje udržovat provoz tratí bez dostatečného využití. A tak mnohé z někdejších železnic zůstávají jen vzpomínkou v krajině, kde dnes roste tráva.
I přesto však stále existují iniciativy, které se snaží zaniklé železnice znovu oživit. Některé tratě mají potenciál k obnovení nejen jako historické atrakce, ale i jako alternativní dopravní cesty. Význam železnic v kontextu udržitelné dopravy by mohl v budoucnu znovu narůst, a tak není vyloučeno, že alespoň některé z těchto zarostlých kolejí opět ožijí.
