text: Jana Hejlíková
Září je měsícem, kdy se zahrada začíná pomalu uklidňovat. Zatímco úroda ovoce a zeleniny vrcholí nebo se sklízí, záhony se připravují na odpočinek. Ale právě teď přichází jedna z těch nejkrásnějších a nejvděčnějších zahradnických činností – výsadba jarních cibulovin. S trochou plánování, lásky k půdě a fantazie si můžeme už teď připravit nádherné jarní překvapení plné barev a radosti.
Proč sázet cibuloviny právě v září?
Cibuloviny, které kvetou na jaře, jako jsou tulipány, narcisy, krokusy, ladoňky, sněženky nebo hyacinty, potřebují projít obdobím chladu – tzv. vernalizací. To znamená, že jejich cibule musí nějakou dobu strávit v chladné zemi, aby na jaře vůbec vykvetly. Právě září až říjen je pro jejich výsadbu ideální. Půda už není rozpálená letním sluncem, ale ještě nezamrzá – je dostatečně vlhká, což pomáhá cibulkám dobře zakořenit. Sázíme je v době, kdy teplota půdy klesne pod 10 °C–v nižších polohách je to často v druhé polovině září, ve vyšších o něco dřív. Pokud výsadbu odložíme na listopad, může se stát, že cibule nestihnou zakořenit a zimu nepřežijí. Naopak příliš brzká výsadba (v srpnu) může způsobit, že cibule začnou rašit, a první mrazík je poškodí.
Co zasadit: jarní hvězdy zahrady
Každá jarní cibulovina má své kouzlo. Pro první jarní doteky radosti můžeme sázet už sněženky (Galanthus) nebo ladoňky (Scilla) – často se objevují, když ještě leží zbytky sněhu. Následují krokusy, jejichž žluté, bílé i fialové květy rozjasní trávník nebo předzahrádku.
Narcisy (Narcissus) jsou nenáročné, mrazuvzdorné a krásně voní. Existuje mnoho kultivarů od klasických žlutých až po jemné bílé nebo narůžovělé. Skvěle se kombinují s modřenci nebo hyacinty.
A samozřejmě nesmíme zapomenout na tulipány – ty si zahrádkáři zamilovali pro jejich rozmanitost barev, tvarů i výšek. Některé odrůdy (rané) kvetou už v březnu, jiné vydrží až do května. Pokud sáhneme po různých typech, můžeme si období kvetení krásně rozložit.
Kam je zasadit?
Cibuloviny milují slunce, ale často je vysazujeme i pod opadavé stromy a keře – právě tam je ideální poloha. Na jaře ještě není koruna olistěná, a tak mají cibule dostatek světla. V létě, když zatáhnou, je zase zakryje stín, který pomáhá udržet půdu chladnou a vlhkou. Nejlepší je propustná půda – těžké jíly je vhodné vylepšit pískem nebo kompostem. Důležité je, aby se v místě výsadby nedržela voda – cibulky by začaly hnít. Pokud je půda přemokřená, vyplatí se sázet cibule do mírně vyvýšených záhonů nebo použít drenážní vrstvu (štěrk nebo keramzit). Na výsadbu se hodí záhony podél cest, předzahrádky, okraje trávníků, ale i skalky, obruby kolem keřů nebo velké nádoby na terase. Cibuloviny jsou krásné i v přírodně laděných výsadbách, třeba mezi trvalkami nebo v kombinaci s okrasnými travami.
Jak správně sázet?
Základní pravidlo zní: sázej cibuli do trojnásobku její výšky. Malé cibulky krokusů nebo ladoňek tedy do hloubky cca 5–8 cm, větší narcisy, tulipány či hyacinty pak 10–15 cm. Rozestupy mezi cibulemi se pohybují podle druhu – menší druhy 5–10 cm, větší asi 10–15 cm. Díru do země vykopeme sázecím kolíkem, lopatkou nebo pomocí speciálního „vypichovače cibulovin“. Do jamky můžeme dát trošku písku jako drenáž, cibuli zasadit špičkou nahoru a lehce zasypat zeminou. Nakonec místo dobře zalijeme – voda pomůže zakořenění. Pokud sázíme větší množství cibulí, osvědčilo se vytvořit „hnízda“ – jamky s několika cibulemi pohromadě. Květy pak vytvoří kompaktní barevné trsy a působí přirozeněji než jednotlivé květy rozptýlené po zahradě.
Tip: Cibulovinové „lasagne“ – vrstvená výsadba do květináče Chcete, aby vám květiny kvetly postupně a dlouho? Vyzkoušejte tzv. lasagne výsadbu. Do větší nádoby (truhlíku, květináče, bedýnky) vrstvíte různé druhy cibulovin podle jejich doby kvetení a velikosti. Na dno nádoby dejte drenáž (štěrk, keramzit), pak substrát. Do první vrstvy (nejhlouběji) sázejte narcisy nebo tulipány, na ně hyacinty, nad ně modřence, krokusy nebo ladoňky. Každá vrstva se zasype cca 5 cm substrátu. Cibule vysazujte vždy střídavě, ne nad sebe, aby měly prostor růst. Nádobu můžete mít přes zimu na balkoně nebo zahradě (ideálně v závětří, chráněnou před mrazem i nadměrným deštěm), a na jaře ji přenést na viditelné místo. Efekt je nádherný – z jedné nádoby rozkvétají postupně vlny květin, a každých pár týdnů se objeví nové barvy.
Kombinace s trvalkami
Cibuloviny skvěle ladí s trvalkami. Můžete je vysazovat mezi rostliny, které raší později, například hosty, pivoňky, denivky nebo okrasné trávy. Po odkvětu cibuloviny zatáhnou a jejich zežloutlé listy zakryjí rašící trvalky. Výsledkem je krásný efekt po celý rok. Krásné kombinace vytvoříte i s primulkami, violkami nebo sedmikráskami, které doplní cibuloviny v květu. Nebojte se míchat barvy, tvary i výšky – v přírodě také nekvete vše v řadách. Právě pestrá směs vytváří nejhezčí jarní mozaiku.
Co po odkvětu?
Cibuloviny jsou trpělivé – ale potřebují čas, aby mohly opět kvést i příští rok. Proto je neodřezávejte hned po odkvětu. Listy musí zůstat zelené, dokud samy nezvadnou – v nich totiž probíhá proces ukládání živin zpět do cibule. Zvadlé květy je vhodné odstřihnout, ale listy nechte být, klidně je překryjte jinými rostlinami. Pokud jste sázeli cibulky do truhlíků nebo květináčů, můžete je po odkvětu vyjmout, usušit a uskladnit na suchém místě do další výsadby. Ale většina zahradníků cibulky ponechává v zemi – a ony se každý rok znovu probouzejí, často s větším počtem květů. Září je tedy ideálním časem k tomu, abychom si připravili jarní radost. Stačí pár večerů na zahradě nebo na balkoně, trocha hlíny pod nehty a výsledkem budou ty nejbarevnější květy, které nás na jaře potěší jako první. A ten pocit, když se z hlíny vyloupne první krokus po dlouhé zimě? Nezapomenutelný.
